Kolo(a) II

Kdybys nebyl hlupakem, nestal by ses medvedem... O koupi noveho (stareho) kola uz jsem psal ... ale pribeh pokracuje. Ve sklepe na kolejich jsou zamykatelny koje, jsou ve dvou velkych mistnostech, ke kazdemu pokoji zda se patri jedna. Akorat ta posledni ma cislo 506 a ja mam pokoj cislo 511. No, v pondeli jsem se stavil na housing departmentu ve skole, ze chci mit taky klicku ve sklepe. Pani rikala, ze urcite tam musi byt, s visacim zamkem, ktery se da odemknout klicem od pokoje, a ze kdyztak rekne udrzbarovi, at se na to mrkne. No, nemusela. trochu jsem ten sklep prolezl a nasel treti mistnost se zbylama kojema, a tedy i tou mou. No, jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem ve sve koji nasel tri kola :) ... zrejme po byvalych majitelich.

Teda dve jsou celkem nepouzitelny, ale to treti je celkem ok. Akorat mu chybi sedatko - stejne jako tem dvema :) Predni plast a duse byly sundany z rafku, ventilek se valel na zemi, ale to jsem dal hnedle do kupy. Hodil jsem na to sedatko z meho Nishikiho a dosel ke svemu znamemu obchodku se vzduchem. Napumpoval a ... drzi to. Predni kolo sice trochu haze, ale da se na tom jezdit (az sezenu centr klic, tak to spravim raz dva). Kolo vypada jako novy, jmenuje Greenfield XG- Energy.
Ma teda jenom 3 prevody ve "vnitrni" prehazovacce - coz je v Dansku u tehle mestskych kol celkem bezny. Zadni brzda je takova, jak jsme mivali u detskych kol, ze se proste slapne dozadu. To mi trosku pusobilo problemy, pre jsem nekdy zvyklej jenom protocit slapky dozadu a tadyk uz to brzdi ... a taky obcas smatram po brzdovy pacce na pravy strane riditek a ono nic :) ale dohromadny s predni to brzdi skvele.

Kolo nema takovou akceleraci jako Nishiki, je trosku tezsi, ale zase lip sedi v zatackach, pre ma nize posazena riditka. Sirsi plaste zajistuji lepsi stabilitu, zejmena ve snehu a brecce. Nechybi samozrejme stojanek, coz se ve meste velmi hodi. (U Nishikiho byl teda taky, ale hnedle jsem ho ulomil :) Velkou vyhodou je prodlouzeny zadni blatnik, ktery zabranuje, abych mel zacakanej batoh ... a zadek.


Zatim teda vlastnim jenom jedno sedatko, takze stridani kol je trochu obtiznejsi, ale ono se nejake sedatko "najde" :) Teda jedno se valelo aj ve sklepni koji, nasel jsem k nemu i sroubky a pridelal na sedlovku, ktera byla u jednoho z tech dvou nepojizdnych verglu, ale bohuzel se mi nepodarilo, tu sedlovku dostat ven, at jsem se snazil sebevic...

Prehled meho vozoveho parku najdte na prilozenych obrazcich ...













No a jak se v Kodani jezdi na kole? Uz jsem psal, ze kopce skoro zadny, skoro na kazdy silnici je pruh pro kola, na krizovatkach zvyraznenej modrou barvou. Pruh je sirokej tak pres metr, vpravo chodnik a od silnice jej (zatim) deli hromada snehu. Kdyz predjizdite nejakyho kolistu, nebo kdyz nekdo predjizdi vas, tak je to celkem adrenalin. Hodne se mi libi, kdyz cyklostezky vedou pres nejakej parcik, je to takova minisilnicka, uprostred je delici cara (vetsinou prerusovana, takze predjizdet se muze :). No a kdyz se dojede ke krizovatce, tak tam jsou obcas takovy minisemaforky pro cyklisty. Proste to cely vypada jak na dopravnim hristi.

Docela me zajimalo, jak se odbocuje na krizovatkach doleva, kdyz clovek jede v tom svym cyklo pruhu, kterej je vpravo. Zatim jsem odkoukal od mistnich, ze se proste jede krizovatkou, jakoby rovne, pak se zvedne leva ruka (v lokti pokrcena), coz znamena "chci zastavit". No, a zastavite na konci krizovatky, otocite kolo doleva, zaradite se k rade cyklistu, kteri uz nedockave cekaji na zelenou, a kdyz blikne, muzete vyrazit. Celej manevr teda jeste nemam uplne vychytanej, obzvlaste to otaceni kola, ale postupem casu to nacvicim. No, neni divu, ze se mi moc nechce odbocovat vlevo, pre je to desna zdrzovacka, proste cekate na zelenou dvakrat (vetsinou), ve smeru rovne a pak ve smeru doleva. Kdyz jsem jel tudle z centra (z Univerzity of Copenhagen) zpatky na koleje, tak jsem jel trochu jinou trasou nez tam. No, jel jsem porad rovne, pre se mi nechtelo odbocovat doleva ... joo, to se tam za chvilu stoci ... no, tady uz bych mohl odbocit ... ale jeste kousek pojedu rovne. Pak jsem teda odbocil, jedu, jedu ... porad nevim, kde jsem, orientacni bod zadnej. Pak jsem uvidel bilej komin s sedym vrskem ... jooo, tak ten znam, to uz jsem blizko koleji. A tamhle ten cihlovej kostel, nojo tak to uz bude zarohem. Tak jedu, jedu, ... a porad se k tem kolejim nemuzu dostat. Tak jsem to nejak obkrouzil, zas kolem toho kominu, kterej vypadal stejne, ale prece jinak. Pak me teda nezbyvalo nic jinyho, nez zastvait a podivat se do mapy, coz delam hrozne nerad :) Nastesti jsem se nachazel jeste ve vyrezu mapy Kodan - stred, ale uplne jinde, nez jsem si myslel. Naplanoval jsem trasu: rovne a pak doprava ... a za par minut uz jsem dorazil ke svemu znamemu kominu (koho by napadlo, ze tu budou mit uplne dva stejny kominy, ze) a za dalsich par minut jsem byl na koleji. No, cesta do centra mi rano trvala asi 20 minut, zptaky asi 50 ... ale zato jsem si prohlidl kus Kodane :)