Zdarec,
tak po dlouhe dobe zas par radek. Moc me nebavi sedet porad u komplu a psat zazitky, kterych je habakuk. Takze to vezmu jen ve strucnosti ... fotodokumentaci najdete na picase pod jednotlivyma odkazama.
Velikonocni svatky tady slavi 5 dni volna, od ctvrtka do pondeli. Takze jsem vyrazil do muzea moderniho umeni - Arken. Lezi kus na jih od Kodane, cesta vlakem tam trva chilku, ja tam jel na kole tak hodinu v silnem protivetru. Byly tam tri vystavy ... no dal bych tomu, 3 hvezdicky z 5. Ale hnedka vedle muzea se nachazi pisecna plaz ... spis kilometry pisecnich plazi, takze jsem si to uzil.
Cestou zpatky, cyklostezkou, kolem pobrezi, slunicko svitilo ... a svina vitr se zas stocil, takze foukal z boku :( ale peknej vylet. Fotky
Kazdou prvni nedeli v mesici jsou S-tog (mistni vlaky, co jezdi v Kodani a sirsim okoli) zdarma. Sice od rana prselo, ale vyrazil jsem na sever od Kodane do mesta Hillrod, kde se nachazi hradozamek Frederiksborg. Na trase byla vyluka, takze se kus jelo busem a trochu se to protahlo. Jelikoz porad prselo, dal jsem kapucu pres hlavu a vyrazil jsem od nadrazi podle nejakych smerovek a intuice do centra. Cesta vedla doleva, doprava, nahoru dolu. a po chvili jsem dorazil jsem na namesticko a odtud uz byl videt zamek. ... no, k tomuhle se brzy vratim.
Prohlidka zamku mi zabrala pres 4 hodky. Meli tam toho prehrsel, od rytirskyho brneni az po obrazy moderniho umeni. Potkal jsem tam aj vypravu z Frydku-Mistku - tak jsme pokecali :)
Odpo uz prestalo prset, tak jsem se jeste par hodin toulal prilehlyma zahradama a parkem. Pak jsem se vratil na to zminovane namesticko, a ze se jeste projdu po meste - no, vice mene to byla jedna dlouhouha, zahnuta pesi zona. Hillerod ma asi 30 tisic obyvatel, a krom toho zamku toho moc neni k videni. Tak jsem si rikal, ze pomalu vyrazim zpatky na nadrazi a vezmu to zkratknou at se nemusim vracet zas k tomu namesti. Tak jsem vyrazil podle intuice smerem, kde jsem cekal, ze bude nadrazi. No, po chvili chozeni jsem se dostal na periferii mesta, nadrazi nikde, a zivacka taky ne. Tak jsem se kousek vratil, nastesti potkal nejakou pani, ktera me rekla kudy mam jit. Tak jsem sel, sel a zase nekam jinam, sakra. Tak se zase ptam na cestu ... a ... dorazil jsem zpatky k zamku, ale z opacny strany, nez rano. Uf, tak znova. Kousek po pesi zone, pak to strihnu tady tudy a uz musim narazit na tu cestu od nadru. A zase nic. Tak jsem se jeste jednou namotal k zamku. Uz si to moc nepamatuju, ale myslim, ze jsem si udelal jeste jedno bludny kolecko. Prochazeni me sice bavilo, ale pomalu uz me zacinaly bolet nozicky a uz se mi chtelo fakt zpaky :) Zeptal jsem se jeste jednuc nejakych lidi, kteri mi ukazali smer. Pak to jeste "zkonzultoval" se stojaci mapou na ulici. Dosel jsem po pesi zone na namesticko, kde jsem byl rano (a ktery jsem chtel porad obejit zkratkou). Tam jsem opet kouknul na stojaci mapu a nasel konecne cestu ktera vedla na nadrazi. Jsem si totiz porad myslel, ze jsem na to namesti prisel z vychodu a ze spodu, a pritom ta cesta vedla ze severu a z vrchu. No, ale stejne jsem porad nechapal, jak jsem takhle mohl tak dlouho kufrovat, holt jsem asi zakopl o bludny koren, teda spis dlazebni kostku. To bloudeni mi zabralo asi hodinu, ale z namesti jsem dosel na nadr za 5 minut. Nastesti vlak jezdil do kodane kazdou pul hodku, takze to uz bylo v poho...
Fotky zde.
Na KU jsem se prihlasil opet na nejaky kurz, tentokrat o ekonomickem rustu. Prednasel to nejakej Nicolas Crafts, takovej sympatickej strejda z UK. Bylo to tri dny, celkem zajimavy prednasky, ale obcas jsem si musel drzet vicka. Bylo to v maly mistnosti, bylo nas tam tak 8, takze usnout jsem si netroufl. Obedy v podobe sendvice a patecni vecer o trech chodech v nobl restauraci. No, cim drazsi restaurace, tim vetsi davaj talire, ale na nich jen maly porce. Ale zas ta pestrost :) a pred kazdym menu nam pan cisnik rikal, co to vlastne jime, a jak se to pripravovalo.
No a na zaver zakusek a kavicka. Ja teda kafe nepiju, jenom kdyz musim a nebo kdyz je to zadarmo, jako tady v tom pripade. Tak jsem to do sebe kopl, prisel pan cisnik a jeslti chci dolit. Tak jsem teda neodmitl. Takze dva hrnecky kavy, takhle na vecer, pro cloveka ktere kafe nepije... co to asi muze udelat. Dorazil jsem na koleje, vecere mi celkem rychle vytravila, takze jsem jeste neco zdlabnul, pak jsem si lehnul do postele a celou noc jsem ziral do stropu, pre jsem nemohl usnout... :)
Druhy den rano jsem vstaval na bus a jel do Berlina na vymenny pobyt za Honzou a Evkou. Vylet to byl paradni, Berlin je proste skvely mesto a tri dny na to proste nestaci. Ale ty nejvetsi highlity jsem diky svym "pruvodcum" stihnul :) ... fotky uz najdete sami
Pak jsme spolecne leteli zpet do Kodane ... cesta letadlem, teda spis "cesta" letistem, to byla kapitola sama pro sebe, ale dorazili jsme do Kodane v pohode. No, uzili jsme si to pekne, obzvlast pohodicka v Christianii je nezapomenutelna :)
Dalsi tyden, opet kurz, tentokrat s Andrew Rosem s nazvem Topics in International Economics. No, kurz nebyl uplne skvele organizovanej, ale zajimavy to bylo a opet byla "v cene" vecere, tentokrat v thajske restauraci. Andrew Rose je taky spravnej borec a daval nam, jako zacinajicim "vedcum" plno uzitecnych rad. Tak aspon jednu za vsechny ... nikdy nedelejte veci, ktery jsou zrovna "in", jako myslim "trendy" - treba vyresit financni krizi. Je totiz plno jinych, kteri maji naslapunuto a kteri tu stejnou vec, co chcete delat opublikujou driv, nez se nadejete :)
O vikendu jsem pichnul kolo ... nasesti jich mam ve sklepe plno :) takze jsem jenom presedlal a vyrazil na cyklovylet na plaz: Amager Strand. No, nadhera. Modre nebe, modre more, na horizontu plujou tankery a v dali se otaceji vrtule vetrnych elektraren. Tentokrat moc nefoukalo, slunicko svitilo ale zadnej velkej hic nebyl mel jsem mel na sobe dve vrstvy plus bundu, a na hlave cepicu ... ale videl jsem parek blaznu, co se vrhli do morskych vln - pripominam, ze bez neoprenu. No, nevim ... Ale jinak byla na plazi super, malo lidi, zapadajici slunicko, betonova promenada. Posudte sami na fotkach
Jeste k tomu kolu. Kdyz jsem ho rozdelal, ze tu dusi zalepsim, neveril jsem svym ocim. Prumer duse byl vetsi nez prumer kola ... proste na jednom miste byla duse pres sebe poskladana, aby se tam vesla. No, asi nouzovka, ale da se. Pak jsem sundal dusi jeste u jednoho kola, co jsem mel ve sklepe, a tam to samy... ze by nejaky dansky zvyk :)
Dalsi den jsem si udlal vypravu do moderni casti mesta, abych nafotil nejake ty architektonicke skvosty. Ta kulata drevem oblozena budova na fotkach ... tak to jsou VS koleje, zrejme IT univerzity... v prizemi maji vsechno mozny od posilovny, pres pradelnu az po pocitacovy ucebny a vyssi patra uz jsou normalne pokoje. No, todle kdyby bylo u nas ...
Saturday, May 1, 2010
Monday, March 29, 2010
Den lille Havfrue
Sobotni rano je ponekud zamracene, trochu poprchava ... idealni den na navstevu galerie, ktera je samozrejme zdarma. Teda na informacich si nekdo kupoval listky, tak jsem se ptal pani a vstup na vsechny sbirky jsou zdarma, jen na nejakou specialni vystavu se plati. Ja jsem to teda prolezl vsecko a nikdo po me zadnej listek nechtel :)
Samotna budova galerie je pekna, moderni cast je napojena na starou budovou, zastresene foyer, prosklena stena s vyhledem do parku. Obrazu haba kuk, prevazne danskych umelcu, ale hodne aj ze sveta. Mista maji zrejme malo, takze obrazy poveseny od podlahy az ke stropu.
V hornim patre galerie byla vystava fotek. Tak na to jsem se nalezite tesil a byl jsem nalezite zklaman. Co se dneska povazuje za umeni, to fakt cumim. Namety hrozny a zpracovani jakbysmet... myslim, ze nektery svoje fotky, co jsem pokazil ve fotokomore - spatny vyrez, nezaostrene, kapky od vyvojky, malo ustalene - by semka smele zapadly.
Ale malovane obrazky mi opet spravili naladu. Jmena tech Danskych maliru si moc nepamatuju, ale byli pekny, nasel jsem aj 1,5 Picassa a 2 Munchy. Par sosek ci modernich instalaci ... no radeji posudte sami v fotogalerii.
Tak dobry ctyri hodinky jsem tam stravil, venku zatim prestalo prset, tak jsem se jeste vydal k pobrezi, konecne se podivat na nejfotografovanejsi kodanskou pamatku - Den lille Havfrue neboli Malou morskou vilu. No, chvile hledani a pak velke prekvapeni ... misto morske vily tam nastrcili tohodle vousace :)
a vedle je napsano, proc ... vystava Expo v Sanghaji :)
Zrovna se kolem namotal nejakej ceskej parecek a slecna se rozcilovala: "Coze do Sanghaje? To si snad delaj srandu, ne. Clovek se semka trmaci pres pulku mesta a oni ji odvezou..."
No, prislo mi to docela vtipny :) Teda, nejaci panacci na kolejich mi pred mesicem rikali, ze malou morskou vilu odvezou pryc, ale rikal jsem si, jooo to urcite, mozna tak nejakou kopii ... prece neodvezou nejvetsi symbol Kodane ... a prece jo. Ale nebojte, v listopadu bude uz zase zpatky na svem miste ...
Druhy den jsem se vypravil na mensi cyklo projizdku do okoli, hledat trochu prirody. U pobrezi plno ptactva, skoda ze se v tom nevyznam. Pak jsem narazil na mensi (wind) surfarskej klub. Panacci (i panenky) navleceny do neoprenu, smotovali surf a hura na vodu. No, nebylo zrovna nejteplejc, tak do 10 stupnu a foukal ostrej vitr, takze kosa jak z nosa ... ale zas jim to prekne jelo.
Par fotek a aj jedno videjko opet na picase
Pak jsem se motal mezi nejakyma lodenicama, kousek podel pobrezi uzemim nikoho - Kodan je fakt velika a misty pusta. Ale ne na dlouho, stavi se o 106. Pak jsem dostal do trosku urbanistictejsi casti ... budova mistni televize, nejaky novy univerzitni kampus a nekolik obytnych budov (z nichz nektere jsou koleje pro studenty - ale moc jsem tomu neveril) ... proste architektonicky skvost, vymakane do detailu - sklo, beton, drevo - celym tim proteka "ricka". Dansti designeri jsou fakt hracicky. Az bude peknejsi pocasi, tak to zkusim nafotit ... zatim mi proste verte.
Samotna budova galerie je pekna, moderni cast je napojena na starou budovou, zastresene foyer, prosklena stena s vyhledem do parku. Obrazu haba kuk, prevazne danskych umelcu, ale hodne aj ze sveta. Mista maji zrejme malo, takze obrazy poveseny od podlahy az ke stropu.
V hornim patre galerie byla vystava fotek. Tak na to jsem se nalezite tesil a byl jsem nalezite zklaman. Co se dneska povazuje za umeni, to fakt cumim. Namety hrozny a zpracovani jakbysmet... myslim, ze nektery svoje fotky, co jsem pokazil ve fotokomore - spatny vyrez, nezaostrene, kapky od vyvojky, malo ustalene - by semka smele zapadly.
Ale malovane obrazky mi opet spravili naladu. Jmena tech Danskych maliru si moc nepamatuju, ale byli pekny, nasel jsem aj 1,5 Picassa a 2 Munchy. Par sosek ci modernich instalaci ... no radeji posudte sami v fotogalerii.
Tak dobry ctyri hodinky jsem tam stravil, venku zatim prestalo prset, tak jsem se jeste vydal k pobrezi, konecne se podivat na nejfotografovanejsi kodanskou pamatku - Den lille Havfrue neboli Malou morskou vilu. No, chvile hledani a pak velke prekvapeni ... misto morske vily tam nastrcili tohodle vousace :)
a vedle je napsano, proc ... vystava Expo v Sanghaji :)
Zrovna se kolem namotal nejakej ceskej parecek a slecna se rozcilovala: "Coze do Sanghaje? To si snad delaj srandu, ne. Clovek se semka trmaci pres pulku mesta a oni ji odvezou..."
No, prislo mi to docela vtipny :) Teda, nejaci panacci na kolejich mi pred mesicem rikali, ze malou morskou vilu odvezou pryc, ale rikal jsem si, jooo to urcite, mozna tak nejakou kopii ... prece neodvezou nejvetsi symbol Kodane ... a prece jo. Ale nebojte, v listopadu bude uz zase zpatky na svem miste ...
Druhy den jsem se vypravil na mensi cyklo projizdku do okoli, hledat trochu prirody. U pobrezi plno ptactva, skoda ze se v tom nevyznam. Pak jsem narazil na mensi (wind) surfarskej klub. Panacci (i panenky) navleceny do neoprenu, smotovali surf a hura na vodu. No, nebylo zrovna nejteplejc, tak do 10 stupnu a foukal ostrej vitr, takze kosa jak z nosa ... ale zas jim to prekne jelo.
Par fotek a aj jedno videjko opet na picase
Pak jsem se motal mezi nejakyma lodenicama, kousek podel pobrezi uzemim nikoho - Kodan je fakt velika a misty pusta. Ale ne na dlouho, stavi se o 106. Pak jsem dostal do trosku urbanistictejsi casti ... budova mistni televize, nejaky novy univerzitni kampus a nekolik obytnych budov (z nichz nektere jsou koleje pro studenty - ale moc jsem tomu neveril) ... proste architektonicky skvost, vymakane do detailu - sklo, beton, drevo - celym tim proteka "ricka". Dansti designeri jsou fakt hracicky. Az bude peknejsi pocasi, tak to zkusim nafotit ... zatim mi proste verte.
Tuesday, March 23, 2010
"Velka obhajoba" :)
Tak jsem si uz zkusil velkou obhajobu dizertace ... "komisi" i osazenstvo jsem mel docela reprezentativni ... ale k tomu se dostanu, zacneme pekne od zacatku.
Na KU se kazdy rok konaji tzv. Zeuthen Lectures. Frederik Zeuthen byl znamy dansky ekonom z prelomu 19. a 20. stoleti, krom jineho je autor teorie o vyjednavani (bargaining). No, ja jsem o nem tady slysel uplne poprvy, tak nevim :) Zeuthen Lectures je serie tri prednasek nejakeho vehlasneho odbornika na nejake tema, ktere zrovna frci. Konaji se od roku 1996 a vystridali se zde napr. Rubinstein, Obstfeld (bez Rogoffa), Aghion (bez Howitta), Maskin (nobelac) ci Feenstra. Letos padla volba na Jordi Galiho (cti [džordi gali:]). No, kdo to je? Pro nas, co frcime v New Keynesian economics je to No. 1. Autor rady clanku a knizky o monetarce, ktera se pekne cte (oproti Walshovi). Proste Jordi Gali je neco jako Michael Schumacher v F1, Jaromir Jagr v hokeji nebo Michael Jackson v absolvovani plastickych operaci.
Tak na jeho prednasky jsem se samozrejme tesil, od te doby, co jsem se dozvedel, ze tu bude. Po skonceni prednasek se mel konat dvoudenni Zeuthen Workshop on Macroeconomics. Na workshopu meli byt prispevky mladych vedcu a PhD studentu, aby dostali nejakou zpetnou vazbu. Organizatorem byl Henrik Jensen, na KU uci monetarku, krom jineho ma publikace v American Economic Review, Journal of Money, Credit and Banking, Journal of International Economics ci Journal of Economic Dynamics and Control (v kazdem minimalne dve). Proste taky zadny orezavatko. Tak jsem se byl na jedne jeho prednasce zeptat, jestli bych se workshopu mohl zucastnit jako divak. Jojo, neni problem, par mist tam bude rezervovano pro zacinajici studenty.
Mezi tim jsem se bavil na CBS s Jensem, post doc, ktery dela taky tydle NK NOEM modely. Rekl jsem mu o tom worshopu, tak rikal, ze ma neco rozdelanyho a ze to tam posle. Jens delal PhD v Aarhusu a mel Henrika v Phd komisi. A ze to je milej chlapik a ze ten workshop bude takova neformalni debata mezi par studentikama.
No, zrovna jsem tou dobou dodelaval autoreferat k dizertaci ... takovej 19 strankovej vycuc z dizy. Tak jsem si rikal, poslu to tam, uvidime, treba me nevyberou. V autoreferatu jsem zamenil slovo thesis za paper, pridal par odkazu - no, proste takova slatanina a na posledni chvilu to poslal. (Dizertace se hemzi rovnicema, tabulkama a grafama, ale do autoreferatu jsem dal jenom jednu rovnicku a par tabulek, takze to spis vypadalo jak povidavej clanek.)
No, cekal jsem, cekal, termin oznameni o akceptaci uplynul, takze to vypadalo nadejne. Nakonec prisel email s oznamenim, ze paper byl prijat pro prezentaci s dovetkem: "There was a large number of submissions, and competition was stiff." Nektere prispveky proste museli aj odmitnout. No, teda ... to se asi stal nejakej omyl, ze ten muj prijali. Jensovi ten jeho prispevek taky vzali. Ptal jsem se ho, jeslti nevi, jak ma byt ta prezentace dlouha a co a jak. No, rikal, ze to nemam hrotit, "take it easy and relax" a ze se to urcite nedostalo za hranice Danska, takze tam bude par kolegu z mistnich univerzit. Tak to me trosku uklidnilo.
Za par dni prisel program se seznamem ucastniku: dvakrat Danmarks Naionalbank (cenralni banka Danska), dvakrat Bank of Spain (CB Spanelska), jednou Central Bank of Iceland, a krom KU taky pak par panacku z univerzit z Italie, Nemecka, Skotska. A mezi nimi se vyjamala Masaryk University :) Kdyz jsem se na webu koukal na ty prispevky, ten muj se trochu ztracel v lesku tech ostatnich. A kdyz jsem se v Aarhusu bavil s par PhD studentama, tak Zeuthen workshop mel docela slusnou povest. No, jsem myslel, ze me vomejou ... kam jsem se to dostal.
Pro zahranicni ucastniky workshopu bylo zajisteno a zaplaceno ubytovani v peknym hotelu. Aha, tak to byl zrejme duvod, pro muj prispevek prijali, pre ja zadny ubytovani nepotrebuju :)
Ve stredu probehla prvni Galiho prednaska. Bylo docela naslapano, nekteri sedli i na zemi. Gali mluvil pekne zretelne, nahlas a hezyk vysvetloval, byla radost ho poslouchat. Po prednasce byl pripravenej raut, ale ja jsem to nejak preslechl, takze jsem o nej prisel. Dalsi prednaksa se konala druhy den, byla zajimavesti nez ta prvni, ale prislo na ni min lidi (tadle uz byla bez rautu, tak asi proto :). Treti den byla posledni prednaska dopoledne, ta by byla trosku kontroverzenjsi, ale o to vic zabavnejsi :) Odpoledne, po obede mel zacit workshop. Rikal jsem si, ze Gali na tom workshopu treba nebude a poleti domu ... no byl.
Kazdy mel na prezentaci 35 plus 10 minut diskuze. Ja jsem si pripravi 50 slidu, coz bylo celkem dosti a kdyz jsem si to zkousel, tak jsem se do 35 minut teda nevesel, takze jsem nektery slidy musel vzit letecky ... V programu jsem byl treti v poradi. Prvni dve prezentace byly takovy teoreticky modely ... latka nasezana vysoko. Ja jsem byl prvni s empirickym prispevkem. No, nominalni rigidity v ceske ekonomie asi neni topic cislo jedna. Byl jsem trosku nervozni, priznavam, ale ustal jsem to. Jordi je teda spis teoretik, na neco ohledne modelu se zeptal, tak to jsem nejak odpovedel. Pak se jeste jeden borecek zacal rejpat ve Phillipsove krivce, ale nakonec jsem z toho nejak vybruslil ... az pak jsem zjisitl, ze jsem mel v rovnci mensi chybicku :) ... pak byli dva komentare k tem odhadum, respektive vysledkum ... tak to bude predmetem dalsiho vyzkumu :) celkove jsem to docela zvladl ... Po me byl borecek s dvakrat vetsim modelem, taky odhadovanym v Dynaru, plus tam delal jeste nejaky predikce ... byl rad, ze jsem mu pripravil pudu, a ze a nektery veci nemusel vysvetlovat :)
Dalsi prispevky byli zas spis teoreticky, takze v tom se Jordi vyzival vic a obcas odhalil, ze to ekonomicke vysvetleni postrada smysl ... ale od toho workshop je, ne...
Vecer se slo do restaurace v japonskem stylu... bylo nas celkem 17 a meli jsem rezervovany dva stoly. Ja jsem teda prisel mezi poslednima, vsichni uz se posadili a vedle Jordiho bylo porad volny misto, tak jsem si tam teda sedl. Nastesti z druhy strany sedel jeden hovornej panacek, takze jsem nemusel udrzovat konverzaci. Jidlo o dvou chodech, predkrm byly nejaky rybi platky s nejakou majdou a oranzovyma pruhlednyma kulickama. Jedlo se to hulkama, coz mi trochu delalo problemy, ale nejak jsem to do sebe dostal. Hlavni jidlo byly nejaky platky masa, nejaka priloha ve stylu kuskusu a osmazenej lupen. Jo, bylo to dobry. Na piti bile a cervne (tusim ze z Chile). Jordi povidal, ze v Brne byl, nekdy v 86, a ze na velikonoce se chysta co CR opet, na pet dni. A ze jeden si chteji pujcit auto a nekam vyrazit. Tak jsem mu doporucil Kutnou horu, a z prazskych hospod jsem si vzpomnel jen na hospodu U Tygra ... teda, ne ze bych ji osobne navstivil, ale znam z Osvaldova vypraveni :)
Pak se slo jeste k baru, ochutnal jsem japonsky pivo - celkem normalka. Postupne lidi odchazeli ... no, ja jsem byl rad, ze uz mam prezentaci odbytou, ale stejne, druhy den workshop zacinal v 9, tak jsme to kol 1 zabalili a ja si dal jeste nocni jizdu na kole na koleje.
Druhy den workshop pokracoval. Prispevyk spise teoreticky, ale par jich bylo zajimavych, nektery min, takze jsem si obcas musel drzet vicka, abych neusnul. Posledni prispevek mel Roberto Tamborini, profesor z University of Trento, rozhodne z nas vsech nejstarsi. Prezentoval tam model v duchu Wicksella o prirozene urokove mire a pripadnych implikaci, no proste Kvasnickova monetarka, akorat prevedeno do par rovnicek. Nevim, mi to ve vysledku prislo jako zakladni New Keynesian model, akorat, ve stylu VAR modelu (bez vpredhledicich promennych). Ale pry ne ... Trosku jsem nad tim kroutil hlavou a rozhodne jsem nebyl sam. Diskuze se trosku protahla a par lidem to jeste ten vecer pekne vrtalo hlavou :) Ale v paperu byl v podekovani zmineny krom jinych Axel Leijonhufvud, takze to tomu davalo kredit.
no, workshop byl u konce. Par lidi, co bydlelo v hotelu a odletali az druhy den planovali jit na veceri do restaurace, tak jsem se k nim pripojil. Po chvili hledani jsme nasli volny stul v restauraci v centru. Prostredi prijemne, obsluha vyborna, ceny nikoliv mirne. Bylo nas jen sedm, ke stolu jsem si sedal opet jako posledni, a zase bylo misto jenom vedle Jordiho. Tak ja nevim :)
No, tentokrat jsem musel maximalizovat uzitek vuci svemu rozpoctovemu omezeni, takze jsem se ve vyberu dobrot trochu krotil, i se zakuskem za 250 kacek. U stolu se debatovalo o fotbale, ekonomie, publikacich v journalech ... no, a pak se to nejak stocilo na ACE modely ... nikdo moc netusil, ktera bije, krom prof. Tamboriniho, ktery to mel v Trentu z prvni ruky a byl jednoznacnym zastancem ... a ja jsem ho samozrejme podporil. Zero Intelligence Agenti byl docela trumf ... diky Qasaro !!! ... no, bylo to zajimavy.
Tentokrat se zadna velka parba nekonala, pre vsichni byli docela unaveny po narocnem programu, takze kol 9 se slo dom ... jizdy nocni Kodani me zacinaji bavit :)
Na KU se kazdy rok konaji tzv. Zeuthen Lectures. Frederik Zeuthen byl znamy dansky ekonom z prelomu 19. a 20. stoleti, krom jineho je autor teorie o vyjednavani (bargaining). No, ja jsem o nem tady slysel uplne poprvy, tak nevim :) Zeuthen Lectures je serie tri prednasek nejakeho vehlasneho odbornika na nejake tema, ktere zrovna frci. Konaji se od roku 1996 a vystridali se zde napr. Rubinstein, Obstfeld (bez Rogoffa), Aghion (bez Howitta), Maskin (nobelac) ci Feenstra. Letos padla volba na Jordi Galiho (cti [džordi gali:]). No, kdo to je? Pro nas, co frcime v New Keynesian economics je to No. 1. Autor rady clanku a knizky o monetarce, ktera se pekne cte (oproti Walshovi). Proste Jordi Gali je neco jako Michael Schumacher v F1, Jaromir Jagr v hokeji nebo Michael Jackson v absolvovani plastickych operaci.
Tak na jeho prednasky jsem se samozrejme tesil, od te doby, co jsem se dozvedel, ze tu bude. Po skonceni prednasek se mel konat dvoudenni Zeuthen Workshop on Macroeconomics. Na workshopu meli byt prispevky mladych vedcu a PhD studentu, aby dostali nejakou zpetnou vazbu. Organizatorem byl Henrik Jensen, na KU uci monetarku, krom jineho ma publikace v American Economic Review, Journal of Money, Credit and Banking, Journal of International Economics ci Journal of Economic Dynamics and Control (v kazdem minimalne dve). Proste taky zadny orezavatko. Tak jsem se byl na jedne jeho prednasce zeptat, jestli bych se workshopu mohl zucastnit jako divak. Jojo, neni problem, par mist tam bude rezervovano pro zacinajici studenty.
Mezi tim jsem se bavil na CBS s Jensem, post doc, ktery dela taky tydle NK NOEM modely. Rekl jsem mu o tom worshopu, tak rikal, ze ma neco rozdelanyho a ze to tam posle. Jens delal PhD v Aarhusu a mel Henrika v Phd komisi. A ze to je milej chlapik a ze ten workshop bude takova neformalni debata mezi par studentikama.
No, zrovna jsem tou dobou dodelaval autoreferat k dizertaci ... takovej 19 strankovej vycuc z dizy. Tak jsem si rikal, poslu to tam, uvidime, treba me nevyberou. V autoreferatu jsem zamenil slovo thesis za paper, pridal par odkazu - no, proste takova slatanina a na posledni chvilu to poslal. (Dizertace se hemzi rovnicema, tabulkama a grafama, ale do autoreferatu jsem dal jenom jednu rovnicku a par tabulek, takze to spis vypadalo jak povidavej clanek.)
No, cekal jsem, cekal, termin oznameni o akceptaci uplynul, takze to vypadalo nadejne. Nakonec prisel email s oznamenim, ze paper byl prijat pro prezentaci s dovetkem: "There was a large number of submissions, and competition was stiff." Nektere prispveky proste museli aj odmitnout. No, teda ... to se asi stal nejakej omyl, ze ten muj prijali. Jensovi ten jeho prispevek taky vzali. Ptal jsem se ho, jeslti nevi, jak ma byt ta prezentace dlouha a co a jak. No, rikal, ze to nemam hrotit, "take it easy and relax" a ze se to urcite nedostalo za hranice Danska, takze tam bude par kolegu z mistnich univerzit. Tak to me trosku uklidnilo.
Za par dni prisel program se seznamem ucastniku: dvakrat Danmarks Naionalbank (cenralni banka Danska), dvakrat Bank of Spain (CB Spanelska), jednou Central Bank of Iceland, a krom KU taky pak par panacku z univerzit z Italie, Nemecka, Skotska. A mezi nimi se vyjamala Masaryk University :) Kdyz jsem se na webu koukal na ty prispevky, ten muj se trochu ztracel v lesku tech ostatnich. A kdyz jsem se v Aarhusu bavil s par PhD studentama, tak Zeuthen workshop mel docela slusnou povest. No, jsem myslel, ze me vomejou ... kam jsem se to dostal.
Pro zahranicni ucastniky workshopu bylo zajisteno a zaplaceno ubytovani v peknym hotelu. Aha, tak to byl zrejme duvod, pro muj prispevek prijali, pre ja zadny ubytovani nepotrebuju :)
Ve stredu probehla prvni Galiho prednaska. Bylo docela naslapano, nekteri sedli i na zemi. Gali mluvil pekne zretelne, nahlas a hezyk vysvetloval, byla radost ho poslouchat. Po prednasce byl pripravenej raut, ale ja jsem to nejak preslechl, takze jsem o nej prisel. Dalsi prednaksa se konala druhy den, byla zajimavesti nez ta prvni, ale prislo na ni min lidi (tadle uz byla bez rautu, tak asi proto :). Treti den byla posledni prednaska dopoledne, ta by byla trosku kontroverzenjsi, ale o to vic zabavnejsi :) Odpoledne, po obede mel zacit workshop. Rikal jsem si, ze Gali na tom workshopu treba nebude a poleti domu ... no byl.
Kazdy mel na prezentaci 35 plus 10 minut diskuze. Ja jsem si pripravi 50 slidu, coz bylo celkem dosti a kdyz jsem si to zkousel, tak jsem se do 35 minut teda nevesel, takze jsem nektery slidy musel vzit letecky ... V programu jsem byl treti v poradi. Prvni dve prezentace byly takovy teoreticky modely ... latka nasezana vysoko. Ja jsem byl prvni s empirickym prispevkem. No, nominalni rigidity v ceske ekonomie asi neni topic cislo jedna. Byl jsem trosku nervozni, priznavam, ale ustal jsem to. Jordi je teda spis teoretik, na neco ohledne modelu se zeptal, tak to jsem nejak odpovedel. Pak se jeste jeden borecek zacal rejpat ve Phillipsove krivce, ale nakonec jsem z toho nejak vybruslil ... az pak jsem zjisitl, ze jsem mel v rovnci mensi chybicku :) ... pak byli dva komentare k tem odhadum, respektive vysledkum ... tak to bude predmetem dalsiho vyzkumu :) celkove jsem to docela zvladl ... Po me byl borecek s dvakrat vetsim modelem, taky odhadovanym v Dynaru, plus tam delal jeste nejaky predikce ... byl rad, ze jsem mu pripravil pudu, a ze a nektery veci nemusel vysvetlovat :)
Dalsi prispevky byli zas spis teoreticky, takze v tom se Jordi vyzival vic a obcas odhalil, ze to ekonomicke vysvetleni postrada smysl ... ale od toho workshop je, ne...
Vecer se slo do restaurace v japonskem stylu... bylo nas celkem 17 a meli jsem rezervovany dva stoly. Ja jsem teda prisel mezi poslednima, vsichni uz se posadili a vedle Jordiho bylo porad volny misto, tak jsem si tam teda sedl. Nastesti z druhy strany sedel jeden hovornej panacek, takze jsem nemusel udrzovat konverzaci. Jidlo o dvou chodech, predkrm byly nejaky rybi platky s nejakou majdou a oranzovyma pruhlednyma kulickama. Jedlo se to hulkama, coz mi trochu delalo problemy, ale nejak jsem to do sebe dostal. Hlavni jidlo byly nejaky platky masa, nejaka priloha ve stylu kuskusu a osmazenej lupen. Jo, bylo to dobry. Na piti bile a cervne (tusim ze z Chile). Jordi povidal, ze v Brne byl, nekdy v 86, a ze na velikonoce se chysta co CR opet, na pet dni. A ze jeden si chteji pujcit auto a nekam vyrazit. Tak jsem mu doporucil Kutnou horu, a z prazskych hospod jsem si vzpomnel jen na hospodu U Tygra ... teda, ne ze bych ji osobne navstivil, ale znam z Osvaldova vypraveni :)
Pak se slo jeste k baru, ochutnal jsem japonsky pivo - celkem normalka. Postupne lidi odchazeli ... no, ja jsem byl rad, ze uz mam prezentaci odbytou, ale stejne, druhy den workshop zacinal v 9, tak jsme to kol 1 zabalili a ja si dal jeste nocni jizdu na kole na koleje.
Druhy den workshop pokracoval. Prispevyk spise teoreticky, ale par jich bylo zajimavych, nektery min, takze jsem si obcas musel drzet vicka, abych neusnul. Posledni prispevek mel Roberto Tamborini, profesor z University of Trento, rozhodne z nas vsech nejstarsi. Prezentoval tam model v duchu Wicksella o prirozene urokove mire a pripadnych implikaci, no proste Kvasnickova monetarka, akorat prevedeno do par rovnicek. Nevim, mi to ve vysledku prislo jako zakladni New Keynesian model, akorat, ve stylu VAR modelu (bez vpredhledicich promennych). Ale pry ne ... Trosku jsem nad tim kroutil hlavou a rozhodne jsem nebyl sam. Diskuze se trosku protahla a par lidem to jeste ten vecer pekne vrtalo hlavou :) Ale v paperu byl v podekovani zmineny krom jinych Axel Leijonhufvud, takze to tomu davalo kredit.
no, workshop byl u konce. Par lidi, co bydlelo v hotelu a odletali az druhy den planovali jit na veceri do restaurace, tak jsem se k nim pripojil. Po chvili hledani jsme nasli volny stul v restauraci v centru. Prostredi prijemne, obsluha vyborna, ceny nikoliv mirne. Bylo nas jen sedm, ke stolu jsem si sedal opet jako posledni, a zase bylo misto jenom vedle Jordiho. Tak ja nevim :)
No, tentokrat jsem musel maximalizovat uzitek vuci svemu rozpoctovemu omezeni, takze jsem se ve vyberu dobrot trochu krotil, i se zakuskem za 250 kacek. U stolu se debatovalo o fotbale, ekonomie, publikacich v journalech ... no, a pak se to nejak stocilo na ACE modely ... nikdo moc netusil, ktera bije, krom prof. Tamboriniho, ktery to mel v Trentu z prvni ruky a byl jednoznacnym zastancem ... a ja jsem ho samozrejme podporil. Zero Intelligence Agenti byl docela trumf ... diky Qasaro !!! ... no, bylo to zajimavy.
Tentokrat se zadna velka parba nekonala, pre vsichni byli docela unaveny po narocnem programu, takze kol 9 se slo dom ... jizdy nocni Kodani me zacinaji bavit :)
Monday, March 22, 2010
Aarhus
University of Copenhagen spolecne s University of Aarhus zajistuji doktorsky program v ekonomii (DGPE) a poradaji ruzne PhD kurzy. Nejake v Aarhusu (spis zamerene na kvantivni metody) a nejake v Kodani (vic ekonomie - teorie). Kurzy jsou otevreny vice mene pro vsechny ostatni zajemce, takze jsem se na jeden, prihlasil - dynamicke programovani v matlabu. Konal se v Aarhusu, takze proc si neudlat vylet a jeste se neco novyho naucit. Aarhus je druhy nejvetsi mesto v Kodani, ma asi 300 tis. obyvatel. Vlakem se tam da dostat zhruba za 3 hodky, a kdyz si koupite listek na pevne datum, na konkretni spoj, da se pekne usetrit - (360 normalni cena, ja to koupil za 140). No, v ranim vlaku jsem se moc nevyspal a spechal pres mesto na univerzitu, abych stihl zacatek kurzu.
Univerzita je docela labyrint a chvilo mi trvalo, nez jsem nasel spravnou budovu a mistnost. Bylo nas asi 20 ucastniku, vetsina z University of Aarhus. Nekteri byli i Master studenti, pre studujou specialni program v ramci nehoz musi absolvovat 3 PhD kurzy. Prednasel to Timo Trimborn z University of Hannover. Nejdriv neco teorie, pak lehky uvod do Matlabu a uz se valilo. Bylo to spis o modelovani rustovych modelu - deterministickych, ve spojitym case ... takze trochu neco jineho co delam ja - stochasticky modely, v diskretnim case :) Ale bylo to docela zajimvy. V prestavce byla pripravena kava a caj, na obed se slo do kantyny, kde byl nachystany mensi svedsky (nebo snad dansky) stul. Po obede se pokracovalo, prestavka byla obohecena o zakusek a tak den pekne utekl. Vecer byla planovana vecere v restauraci - samorzejme v cene kurzu :) Rybi polevka, pak na vyber bud ryba nebo veprovy, k tomu se pilo vino. na zaver jsem si jeste objednal pivo. trosku me prekvapil zakusek - jablecne pyre se slehackou - ale nejak jsem to do sebe nasoukal :)
Noc byla jeste mlada, tak jsme vyrazili do mesta na pivo. V prvni hospode jsme dali po jednom kousku. Nekteri teda meli pivo z plastoveho dzbanu :) ... to jsem nechapal. Pak tam zacala nejaka"one man show" - panacek rikal nejaky vtipny historky v Danstine, cemuz nekteri z nas nerozumeli, takze jsme se presunuli jinam. U Sherloka Holmese bylo pro zmenu karaoke a jam session, ale dalo se tam aj povidat. Tam jsem si dal "Velikonocni pivo" s obrazkem kuratka. No, myslim, ze chutnalo uplne normalne. A nekdy po 11 jsme jsme to zabalili. Jinac, centrum Aarhusu je vecer malebny, pekny ulicky, hospudky a restaurace, zivo, ale ne prelidneno.
Druhy den pokracoval kurz ve stejnem duchu, kde jsme si delali nejaky prikladky. Samorzejme nechybel obidek a kavicka :) Kurz koncil odpolendne. Studenti, kteri museli delat zkousku, dostali zadani ... trocha teorie a pak nejaky pocitani. Na vypracovani maji asi 5 dni. Spoluprace povelna, ale kazdy musi odevzdat vlastni odpovedi. Zkusil jsem si aspon jeden prikladek a dalo se to.
No a pak uz zacala ta poznavaci cast vyletu ... Mistni univerzita je jeden velkej kampus, ktery se nachazi v severni casti mesta, z centra se semka da dojit za pecha, tak za 20 az 30 minut. Baracky jsou ze zlutych nebo cervenych cihel, mezi nima parcik, potucek, jezirko ... tedka tedka to tak moc nevypadalo, ale na jare a v lete to musi byt nadhera. Je tady vsechno, vcetne ubytovani a nekolika muzei ktere patri k jednotlivym fakultam (napr. historie, prirodnich ved a lekarst). Z budovy fakulty Ekonomie se po par krocich dostanete na Prava, Fyziku nebo jako ja Psychologii :) Ja jsem teda obdivoval architekturu mistnich budov, ale v jedny mistnosti bylo nejak rusno. Plno studentu, vesela zabava, pivo za 17 kacek, takova lace, tak jsem si hnedka jedno dal. Maji prej nejaky vyroci fakulty, nebo co a u te prilezitosti usporadali turnaj ve stolnim fotbalku. Tak jsem chvilu koukal, jak to mazou ... nekteri to brali docela vazne, meli aj dresy.
Pak jsem sel zas o kus dal, opet nejaky studenstky klub, tentokrat trosku potemelej, ale opet docela plno, levny pivko - ale to uz jsem odolal. To bylo v patek, tak kol ctvrty, paty a fakt to tady zilo ... ne jak u nas na ESF, kde je v patek vecer jenom vratnej a par svedomitych a pracovitych doktorandu :)
Dalsi vyhoda Aarhusu je, ze to neni placka jak Kodan, ale je trosku dokopce skopce. A nedaleko kampusu je lesik, s vyhledem na pristav, dole u more plaz ... trochu foukalo a na kamenech byl jeste snih, takze jsem se nakonec nekoupal :) Aarhus je proste skvely mesto. Takovy studenstky, neco jako Brno. Takze jsem se citil jako doma :)
Druhy den jsem jeste trochu prosel mesto, navstivil mistni Muzeum umeni (ARoS), pekna budova, celkem zajimavy vystavy, i kdyz nektera ta moderna mi prijde trochu zvlastni. Pekny je i Den Gamle By - muzeum starych staveb - jak se zilo driv, remesla a tak. Rad bych poskytl i obrazovou reportaz, ale bohuzel mi dosla baterka ve fotaku... obcasne zahrivani v ruce pomohlo vzdycky jen na par fotek, a pak uz jsem vzdal. Nojo, to je ta nevyhoda digitalu s akumulatorem, kor, kdyz si zapomente vzit nabijecku. Ale par zaberu mam na mobilu, jsou fakt vyborny :)
Univerzita je docela labyrint a chvilo mi trvalo, nez jsem nasel spravnou budovu a mistnost. Bylo nas asi 20 ucastniku, vetsina z University of Aarhus. Nekteri byli i Master studenti, pre studujou specialni program v ramci nehoz musi absolvovat 3 PhD kurzy. Prednasel to Timo Trimborn z University of Hannover. Nejdriv neco teorie, pak lehky uvod do Matlabu a uz se valilo. Bylo to spis o modelovani rustovych modelu - deterministickych, ve spojitym case ... takze trochu neco jineho co delam ja - stochasticky modely, v diskretnim case :) Ale bylo to docela zajimvy. V prestavce byla pripravena kava a caj, na obed se slo do kantyny, kde byl nachystany mensi svedsky (nebo snad dansky) stul. Po obede se pokracovalo, prestavka byla obohecena o zakusek a tak den pekne utekl. Vecer byla planovana vecere v restauraci - samorzejme v cene kurzu :) Rybi polevka, pak na vyber bud ryba nebo veprovy, k tomu se pilo vino. na zaver jsem si jeste objednal pivo. trosku me prekvapil zakusek - jablecne pyre se slehackou - ale nejak jsem to do sebe nasoukal :)
Noc byla jeste mlada, tak jsme vyrazili do mesta na pivo. V prvni hospode jsme dali po jednom kousku. Nekteri teda meli pivo z plastoveho dzbanu :) ... to jsem nechapal. Pak tam zacala nejaka"one man show" - panacek rikal nejaky vtipny historky v Danstine, cemuz nekteri z nas nerozumeli, takze jsme se presunuli jinam. U Sherloka Holmese bylo pro zmenu karaoke a jam session, ale dalo se tam aj povidat. Tam jsem si dal "Velikonocni pivo" s obrazkem kuratka. No, myslim, ze chutnalo uplne normalne. A nekdy po 11 jsme jsme to zabalili. Jinac, centrum Aarhusu je vecer malebny, pekny ulicky, hospudky a restaurace, zivo, ale ne prelidneno.Druhy den pokracoval kurz ve stejnem duchu, kde jsme si delali nejaky prikladky. Samorzejme nechybel obidek a kavicka :) Kurz koncil odpolendne. Studenti, kteri museli delat zkousku, dostali zadani ... trocha teorie a pak nejaky pocitani. Na vypracovani maji asi 5 dni. Spoluprace povelna, ale kazdy musi odevzdat vlastni odpovedi. Zkusil jsem si aspon jeden prikladek a dalo se to.
No a pak uz zacala ta poznavaci cast vyletu ... Mistni univerzita je jeden velkej kampus, ktery se nachazi v severni casti mesta, z centra se semka da dojit za pecha, tak za 20 az 30 minut. Baracky jsou ze zlutych nebo cervenych cihel, mezi nima parcik, potucek, jezirko ... tedka tedka to tak moc nevypadalo, ale na jare a v lete to musi byt nadhera. Je tady vsechno, vcetne ubytovani a nekolika muzei ktere patri k jednotlivym fakultam (napr. historie, prirodnich ved a lekarst). Z budovy fakulty Ekonomie se po par krocich dostanete na Prava, Fyziku nebo jako ja Psychologii :) Ja jsem teda obdivoval architekturu mistnich budov, ale v jedny mistnosti bylo nejak rusno. Plno studentu, vesela zabava, pivo za 17 kacek, takova lace, tak jsem si hnedka jedno dal. Maji prej nejaky vyroci fakulty, nebo co a u te prilezitosti usporadali turnaj ve stolnim fotbalku. Tak jsem chvilu koukal, jak to mazou ... nekteri to brali docela vazne, meli aj dresy.
Pak jsem sel zas o kus dal, opet nejaky studenstky klub, tentokrat trosku potemelej, ale opet docela plno, levny pivko - ale to uz jsem odolal. To bylo v patek, tak kol ctvrty, paty a fakt to tady zilo ... ne jak u nas na ESF, kde je v patek vecer jenom vratnej a par svedomitych a pracovitych doktorandu :)
Dalsi vyhoda Aarhusu je, ze to neni placka jak Kodan, ale je trosku dokopce skopce. A nedaleko kampusu je lesik, s vyhledem na pristav, dole u more plaz ... trochu foukalo a na kamenech byl jeste snih, takze jsem se nakonec nekoupal :) Aarhus je proste skvely mesto. Takovy studenstky, neco jako Brno. Takze jsem se citil jako doma :)
Druhy den jsem jeste trochu prosel mesto, navstivil mistni Muzeum umeni (ARoS), pekna budova, celkem zajimavy vystavy, i kdyz nektera ta moderna mi prijde trochu zvlastni. Pekny je i Den Gamle By - muzeum starych staveb - jak se zilo driv, remesla a tak. Rad bych poskytl i obrazovou reportaz, ale bohuzel mi dosla baterka ve fotaku... obcasne zahrivani v ruce pomohlo vzdycky jen na par fotek, a pak uz jsem vzdal. Nojo, to je ta nevyhoda digitalu s akumulatorem, kor, kdyz si zapomente vzit nabijecku. Ale par zaberu mam na mobilu, jsou fakt vyborny :)
Stipko
Trosku jsem psani blogu zanedbaval, tak to zkusim napravit. Uz od zacatku meho pobytu jsem se snazil vypatrat, kdo mi vlastne vyplati to stipko od danske vlady. Na Departmentu nic moc nevedeli, tak me prehodili k nejaky pani na personalnim ... ta taky nevedala, co a jak. Tak jsem napsal mejla primo na Cirius, coz je organizace (Danskeho) Ministerstva skolstvi u ktere jsem zadal o stipko. Ty me odkazali na International office na CBS, k nejake pani, ktera by to mela mit na starosti. Tak jsem se tam stavil ... jee, ona tady neni, bude tu az odpoledne. Tak jsem teda prisel odpoledne, chvilu jsem cekal, nez jsem prisel na radu, pak vysvetluju, co a jak. - Jj, dostala jsem nejakej email, ale ja to nemam na starosti, todle zajistuje nekdo jinej - nejakej pan Anorld ... (no, to jmeno se vyslovuje fakt tezce, takze jsem si to radsi nechal napsat na papirek :) Tak pak hledam pana Anorlda - jo, on tu byva jen dopoledne, tak to zkuste zitra. tak dorazim druhy den, vsechno vypada nadejne. Borecek kouka do dokuemntu, jj, stipko vam vyplatime, dejte mi cislo vaseho uctu. A muzte to byt muj ucet co mam v CR? ne, bohuzel. - a nemohlo by to byt vyplaceno hotove? - ne, bohuzel. Aha, takze si musim zridit dansky ucet? Presne tak. A k tomu potrebujete CPR (neco jako rodny cislo). A abych mohl dosta CPR, potrebuju Residence permit. No, o residence permit jsem zadal asi pred trema tydnama a jeste nic neprislo. Tak jeste chvilu pockam.
No, ani po tydnu se nic nedelo, tak jsem se se vypravil na urad, kde jsem o residence permit zadal. Pani u prepazky chvilu hledala, a pak nasla. Dopis se jim vratil, pre nenasli spravnou adresu. Aha, zrejme jsem mel na postovni schranku napsat krom cisla pokoje i svoje jmeno :( no, stane se. S residence permitem jsem se vypravil na jinej urad, kde mi po chvili cekani vystavili CPR number. Druhy den jsem zamiril do banky, zridit si ucet. Zasel jsem do Danske bank (asi nejvesti banka v Dansku) a ze chci zridit ucet. No, ale bude vas to stat 300,- Co? no, ja se teda jeste poptam jinde. Tak jsem zasel pres ulici do banky Nordea, a tam uz chteli jen 150,- a to za vystaveni karty. Tak teda rikam, ze jo. Pani rika, ze potrebuje CPR number a passport. Tak jsem vytahl papir se CPR a obcanku. Pani na to: "I need your passport". Rikam, no tady mam ID card a ukazuju na tu obcanku. - "I need your passport," neda se odbyt pani. Rikam, ze ID card musi stacit, ze jsme v ty Evropsky unii. - "I need your passport," mele stale svoji. No, tenhle boj s kolovratkem jsem radsi vzdal a rikam, ze teda zajdu pro pas. Ona, si teda okopcila CPR a obcanku a ze odpo se mam stavit. No, stavil jsem se teda pro pas a udelal jsem jeste mensi pruzkum ostatnich bank. Jedna, ze bankovni ucty nevystavuje, v dalsi chteli taky 150,-, jedna ze je uplne zdarma, ale maji jedinou pobocku v celym Dansku, no a nakonec jsem skoncil v jiny pobocce Nordea, kde mi rekli, ze muzu mit ucet zdarma a zdarma aj kartu pouze k jejich bankomatum. Tak super, dal jsem jim okopcit pas a CPR a ze se mam stavit pozitri ... no, co jim tak dlouho trva, ale co uz. Cestou zpatky jsem se stavil v tej prvni pobocce Nordea, kde to pani uz mela nachystany, tak to teda zrusila, a ze v pohode.
Ten dalsi den jsem jel do Aarhusu, takze jsem se v bance stavil az dalsi tyden. Tam zas byla jina pani, hleda, hleda a ze uz jsem ucet mel vytvorenej, tak rikam, ze to byl omyl. Tak teda vytvorila novej a do tydne mi poslou postou kartu. Ale aspon tak. S cilsem uctu jsem teda zasel na International office, kde meli zrovna nejakou oslavu (pan Anorld ma pry narozeniny), tak at prijdu za hodku. Tak prijdu za hodku, davam vitezoslavne panu Anorldovi cislo uctu, s vidinou, ze to tady s tim stipkem konecne poradne roztocim. Jojo, vyborny, takze vam poslem ty penize, ta prvni platba trochu dyl trva, tak za dva tydny byste to mohl mit na ucte. co? dva tydny? Bezhotovostni platebni system je neuveritelne rychly. No, co uz. Kartu z banky uz jsem obdrzel a uz nedockave kontroluju bankomat, kdy mi z nej neco vypadne ... snad se brzy dockam :)
No, ani po tydnu se nic nedelo, tak jsem se se vypravil na urad, kde jsem o residence permit zadal. Pani u prepazky chvilu hledala, a pak nasla. Dopis se jim vratil, pre nenasli spravnou adresu. Aha, zrejme jsem mel na postovni schranku napsat krom cisla pokoje i svoje jmeno :( no, stane se. S residence permitem jsem se vypravil na jinej urad, kde mi po chvili cekani vystavili CPR number. Druhy den jsem zamiril do banky, zridit si ucet. Zasel jsem do Danske bank (asi nejvesti banka v Dansku) a ze chci zridit ucet. No, ale bude vas to stat 300,- Co? no, ja se teda jeste poptam jinde. Tak jsem zasel pres ulici do banky Nordea, a tam uz chteli jen 150,- a to za vystaveni karty. Tak teda rikam, ze jo. Pani rika, ze potrebuje CPR number a passport. Tak jsem vytahl papir se CPR a obcanku. Pani na to: "I need your passport". Rikam, no tady mam ID card a ukazuju na tu obcanku. - "I need your passport," neda se odbyt pani. Rikam, ze ID card musi stacit, ze jsme v ty Evropsky unii. - "I need your passport," mele stale svoji. No, tenhle boj s kolovratkem jsem radsi vzdal a rikam, ze teda zajdu pro pas. Ona, si teda okopcila CPR a obcanku a ze odpo se mam stavit. No, stavil jsem se teda pro pas a udelal jsem jeste mensi pruzkum ostatnich bank. Jedna, ze bankovni ucty nevystavuje, v dalsi chteli taky 150,-, jedna ze je uplne zdarma, ale maji jedinou pobocku v celym Dansku, no a nakonec jsem skoncil v jiny pobocce Nordea, kde mi rekli, ze muzu mit ucet zdarma a zdarma aj kartu pouze k jejich bankomatum. Tak super, dal jsem jim okopcit pas a CPR a ze se mam stavit pozitri ... no, co jim tak dlouho trva, ale co uz. Cestou zpatky jsem se stavil v tej prvni pobocce Nordea, kde to pani uz mela nachystany, tak to teda zrusila, a ze v pohode.
Ten dalsi den jsem jel do Aarhusu, takze jsem se v bance stavil az dalsi tyden. Tam zas byla jina pani, hleda, hleda a ze uz jsem ucet mel vytvorenej, tak rikam, ze to byl omyl. Tak teda vytvorila novej a do tydne mi poslou postou kartu. Ale aspon tak. S cilsem uctu jsem teda zasel na International office, kde meli zrovna nejakou oslavu (pan Anorld ma pry narozeniny), tak at prijdu za hodku. Tak prijdu za hodku, davam vitezoslavne panu Anorldovi cislo uctu, s vidinou, ze to tady s tim stipkem konecne poradne roztocim. Jojo, vyborny, takze vam poslem ty penize, ta prvni platba trochu dyl trva, tak za dva tydny byste to mohl mit na ucte. co? dva tydny? Bezhotovostni platebni system je neuveritelne rychly. No, co uz. Kartu z banky uz jsem obdrzel a uz nedockave kontroluju bankomat, kdy mi z nej neco vypadne ... snad se brzy dockam :)
Sunday, March 7, 2010
Happy hours
Uz jsem se zminil, ze prvni patek v mesici jsou na Departmentu Happy hours, kdy katedra zaplati nejaky pivko a mnamky. Jsou to sice takovy Tuborgy ve tretinkach, ale da se to. Prizvali teda je spratelenou katedru financi (Department of Finance), takze nas na tech piv bylo trosku vic :)
Shodou okolnosti jsem mel v sobotu svatek, tak abych prispel svou troskou do mlyna, tak jsem udelal dort. Takovej ten nepecenej, piskoty, vanilkovej puding, na to nakrajenej banan a cokolada. No, vsem to moc chutnalo, teda aspon to rikali. V U.S. a podobnych zemi se svatky moc neslavi, tak jsem jim musel vysvetlovat, ze teda jako Miroslav je kalendari, a ze to znamena ze "Slavim Mir" a tak. Po dortiku se jenom zaprasilo. Na tu seslost prisel i Peter - Head of the Department - coz je jako kdyby na AfterMUES prisel Slany :) Postupne se to nejak rozchazelo domu ... no, posledni pivka jsme opet dopijeli ja, Cedric a Moira. Pak, ze nejaky kamaradi z APP programu z nejaky jiny katedry jsou v nedalekem baru, tak, ze je pujdem pozdravit. Bar jsme po chvili hledani nasli. Tam jsme dali pivko. Pak tam nejaka kapela zacala ladit a dali jednu dve pisnicky na uvitanou, takze to vypadalo na nejakej koncert. Ale chteli za to 50 kacek, no bar se trosku vyprazdnil, my teda ze taky pujdem, jen co dopijem dalsi pivo, ktery jsme zrovna meli na stole. Jo, ze teda v pohode, ale presunuli nas od stolu k baru k vychodu. Trochu nam to trvalo, a kdyz zacala kapela hrat, tak to uz nas fakt vyhazovali, takze jsme to museli exnout. (No, nevim, kdyz chci na koncert, tak zaplatim vlezny u vstupu, nebo tam nejdu. Tady nejdriv nalakaj na pivo, a pak zacnou vybirat, trotli). Pak jsme jeste zasli na pizzu do italskyho fast foodu. Tam, ze v 10 zaviraj, takze nas taky vyprali a pizzu jsme jedli venku na schodech. Pak ze se pujde do nejakyho baru v centru, me se teda dvakrat nechtelo, ale sel jsem. Kolo jsem nechal u obchodaku a jeli jsme metrem do mesta. Bylo nas asi sedm a vedl nas jeden typek ze zpratelene katedry. Union bar, nejlepsi bar ve meste. Sli jsme ulickou, pak zastavili u jednech cernych dveri s temnou vylohou. Nikde zadnej napis, nebo tak neco. Zazvonili na zlatej zvonek, prisel otevrit typek v obleku a bez vlasu, pres dva metry a sto kilo urcite a pustil nas dovnitr. Bar byl takovej trosku potemelej, nebyl moc velkej, ale nejakej flek jsme nasli. Z repraku hral peknej jazzik a swing. Za barovym pultem dva slusne vohaknuty borci a mixovali v sejkrech ruzny koktejly. Flasek za barem nepreberne mnozstvi ... tak ze si neco dame. Moira konecne nasla svoji kreditku a ze to teda plati. No, vsiml jsem si, ze ten jeji drink stal asi 210 kacek. tak ze si teda taky neco vyberu, v napojovem listku toho bylo habakuk, mixy se sampanskym, ginem, rumem, akorat nikde napsana zadna cena. (nevim, co by na to rekla Evropska unie). nakonec jsem vybral nejakej Bronx Cheer - gin s nejakou limonadou. Ani jsem radsi nechtel vedet, kolik to stalo. Nebylo toho moc, ale bylo to docela silny. Tak se tak nejak konverzovalo, pak jsme to dopili a Cedric, ze teda jeste neco dame. Ale nejak ho nechteli obslouzit, takze se do toho zase vlozila Moira. Ja uz jsem teda nic nechtel, ale koupili mi pivo. Aj todle jsme dopili, a ze teda jeste neco. Trosku se hadali, na koho to tedka bude. No, jako Mirek Dusin, jsem se do toho vlozil se slovy "it is my turn", pre jsem do ty doby jeste nic neplatil, doufaje, ze petistovka, kterou mam v penezence mi bude stacit na tri ctyri napoje nesmirne ceny .... "yes, yes, it your turn" ... " but, no ..." nakonec me zachranilo, ze jsem mel ten svatek (diky rodicove, za toto jmeno), udelal jsem ten vybornej dortik a jsem "jenom" phd student zatimco oni assistant professor. Takze jsem se z toho vyvlikl. Ale uz jsem byl celkem nacatej, a nechtel jsem jim delat diru do rozpoctu, tak jsem sel radsi dom s tim, ze priste to teda urcite platim ja ... ale doufam, ze pujdem do nejakyho levnejsiho baru :) Vzal jsem si svoje nadobicko - to jsem jeste nerekl, ale celou dobu jsem tahal v batohu notebook a v igelitce talir a formu od toho dortu. Pan vyhazovac me pustil ven a metrem jsem jel zpatky. Metro jim tady jezdi celou noc, v celkem normalnich intervalech, takze zadny cekani na rozjezd. (jj, to je vyhoda, kdyz to jezdi bez ridice). Zpatky jsem teda jel na cerno, ve dve rano, kdo by si cvakal ... ale byla ve me mala dusicka :) Trest prisel v zapeti, kdyz jsem nasedl na kolo a slapu jak o zivot a ono to nejde. Aha spadlej retez. Chvilu jsem s tim zapolil, ruku celou zaspinenou, ale zadarilo se a v pohode jsem dojel na koleje ...
tak to byl muj svatek... druhy den jsem si udelal vylet do mesta, do Kralovske knihovny (The Black Diamond) na vystavu fotek ... coz muzete shlednout v obrazove reportazi na Picase.
Zavital jsem teda aj k tomu Union baru, kde jsme byli vcera ... fakt, kdo to nezna, ten to nenajde. na webu teda pisou, ze si vzali inspiraci z new yorkskych baru z minuleho stoleti, kdyz celili prohibici ... a myslim, ze se jim to povedlo :)
Shodou okolnosti jsem mel v sobotu svatek, tak abych prispel svou troskou do mlyna, tak jsem udelal dort. Takovej ten nepecenej, piskoty, vanilkovej puding, na to nakrajenej banan a cokolada. No, vsem to moc chutnalo, teda aspon to rikali. V U.S. a podobnych zemi se svatky moc neslavi, tak jsem jim musel vysvetlovat, ze teda jako Miroslav je kalendari, a ze to znamena ze "Slavim Mir" a tak. Po dortiku se jenom zaprasilo. Na tu seslost prisel i Peter - Head of the Department - coz je jako kdyby na AfterMUES prisel Slany :) Postupne se to nejak rozchazelo domu ... no, posledni pivka jsme opet dopijeli ja, Cedric a Moira. Pak, ze nejaky kamaradi z APP programu z nejaky jiny katedry jsou v nedalekem baru, tak, ze je pujdem pozdravit. Bar jsme po chvili hledani nasli. Tam jsme dali pivko. Pak tam nejaka kapela zacala ladit a dali jednu dve pisnicky na uvitanou, takze to vypadalo na nejakej koncert. Ale chteli za to 50 kacek, no bar se trosku vyprazdnil, my teda ze taky pujdem, jen co dopijem dalsi pivo, ktery jsme zrovna meli na stole. Jo, ze teda v pohode, ale presunuli nas od stolu k baru k vychodu. Trochu nam to trvalo, a kdyz zacala kapela hrat, tak to uz nas fakt vyhazovali, takze jsme to museli exnout. (No, nevim, kdyz chci na koncert, tak zaplatim vlezny u vstupu, nebo tam nejdu. Tady nejdriv nalakaj na pivo, a pak zacnou vybirat, trotli). Pak jsme jeste zasli na pizzu do italskyho fast foodu. Tam, ze v 10 zaviraj, takze nas taky vyprali a pizzu jsme jedli venku na schodech. Pak ze se pujde do nejakyho baru v centru, me se teda dvakrat nechtelo, ale sel jsem. Kolo jsem nechal u obchodaku a jeli jsme metrem do mesta. Bylo nas asi sedm a vedl nas jeden typek ze zpratelene katedry. Union bar, nejlepsi bar ve meste. Sli jsme ulickou, pak zastavili u jednech cernych dveri s temnou vylohou. Nikde zadnej napis, nebo tak neco. Zazvonili na zlatej zvonek, prisel otevrit typek v obleku a bez vlasu, pres dva metry a sto kilo urcite a pustil nas dovnitr. Bar byl takovej trosku potemelej, nebyl moc velkej, ale nejakej flek jsme nasli. Z repraku hral peknej jazzik a swing. Za barovym pultem dva slusne vohaknuty borci a mixovali v sejkrech ruzny koktejly. Flasek za barem nepreberne mnozstvi ... tak ze si neco dame. Moira konecne nasla svoji kreditku a ze to teda plati. No, vsiml jsem si, ze ten jeji drink stal asi 210 kacek. tak ze si teda taky neco vyberu, v napojovem listku toho bylo habakuk, mixy se sampanskym, ginem, rumem, akorat nikde napsana zadna cena. (nevim, co by na to rekla Evropska unie). nakonec jsem vybral nejakej Bronx Cheer - gin s nejakou limonadou. Ani jsem radsi nechtel vedet, kolik to stalo. Nebylo toho moc, ale bylo to docela silny. Tak se tak nejak konverzovalo, pak jsme to dopili a Cedric, ze teda jeste neco dame. Ale nejak ho nechteli obslouzit, takze se do toho zase vlozila Moira. Ja uz jsem teda nic nechtel, ale koupili mi pivo. Aj todle jsme dopili, a ze teda jeste neco. Trosku se hadali, na koho to tedka bude. No, jako Mirek Dusin, jsem se do toho vlozil se slovy "it is my turn", pre jsem do ty doby jeste nic neplatil, doufaje, ze petistovka, kterou mam v penezence mi bude stacit na tri ctyri napoje nesmirne ceny .... "yes, yes, it your turn" ... " but, no ..." nakonec me zachranilo, ze jsem mel ten svatek (diky rodicove, za toto jmeno), udelal jsem ten vybornej dortik a jsem "jenom" phd student zatimco oni assistant professor. Takze jsem se z toho vyvlikl. Ale uz jsem byl celkem nacatej, a nechtel jsem jim delat diru do rozpoctu, tak jsem sel radsi dom s tim, ze priste to teda urcite platim ja ... ale doufam, ze pujdem do nejakyho levnejsiho baru :) Vzal jsem si svoje nadobicko - to jsem jeste nerekl, ale celou dobu jsem tahal v batohu notebook a v igelitce talir a formu od toho dortu. Pan vyhazovac me pustil ven a metrem jsem jel zpatky. Metro jim tady jezdi celou noc, v celkem normalnich intervalech, takze zadny cekani na rozjezd. (jj, to je vyhoda, kdyz to jezdi bez ridice). Zpatky jsem teda jel na cerno, ve dve rano, kdo by si cvakal ... ale byla ve me mala dusicka :) Trest prisel v zapeti, kdyz jsem nasedl na kolo a slapu jak o zivot a ono to nejde. Aha spadlej retez. Chvilu jsem s tim zapolil, ruku celou zaspinenou, ale zadarilo se a v pohode jsem dojel na koleje ...
tak to byl muj svatek... druhy den jsem si udelal vylet do mesta, do Kralovske knihovny (The Black Diamond) na vystavu fotek ... coz muzete shlednout v obrazove reportazi na Picase.
Zavital jsem teda aj k tomu Union baru, kde jsme byli vcera ... fakt, kdo to nezna, ten to nenajde. na webu teda pisou, ze si vzali inspiraci z new yorkskych baru z minuleho stoleti, kdyz celili prohibici ... a myslim, ze se jim to povedlo :)
Co je u nas noveho?
Tak tu mame brezen. Konecne se ukazalo slunicko, snih ve meste u celkem roztal. V parku je teda jeste sem tam ledovka, takze na behani nic moc, parkrat jsem to malem neustal. Ale teplota je porad jen lehce nad nulou. Na kole po meste stale jezdim ve flisce a bunde a pres kalhoty si nandavam sustaky. Je to sice trosku nepohodlny a clovek se musi furt prevlikat, kdyz nekam prijede, ale aspon nemrznu. Cyklistu ve meste pribyva a pri cekani na zelenou je na krizovakach o "pole position" nekdy peknej boj. Jinak pri jizde na kolech se tu bezne telefonuje i esemeskuje, svaci, kouri a slecny a pani jezdi v suknich a s botama na podpatku.
O reklame na mleko jsem uz jednou psal, tak tady pridavam dalsi kousek. Oblibenost tohoto napoje nezna mezi, podobnou reklamu na pivo jsem zatim nevidel.
Jinac, dizertace dopsana, tak tedka se snad uz budu moc venovat necemu uzitecnejsimu. Ale za ty vecerni navraty ze skoly to stalo ... no, neni to pekne - svetylka jako o vanocich.
Ve stredu jsem se byl podivat na KU (oficialni zkratka Københavns Universitet) na seminar MEHR: Macroeconomics and the Historical Record. Borcek tam prezentoval paper, na kterym zrovna dela. No, myslim, ze nazev mluvi za vsechno: 'What doesn’t kill you, makes you stronger? Evidence from the English famine of 1727-29' Sice takova legracka, sam priznaval, ze ekonomie v tom moc neni, ale mel nejaky data, trosku si s tim pohral, nejaka ta regrese a urcite to pujde vytezit. Rikal, ze si na to zkusi pozadat aj o nejaky grant. Celkove jsou na KU vic zamereny na makro, kazdy tyden jedna dve zajimavy prednasky, skoda jen, ze je to trochu vic z ruky. Meli tam aj Macroreading group, ale Battista (postdoc od nas, ze CBS) , ktery tam chodil, rikal, ze to uz zrusili, pre hlavni organizatorka, se zrovna vdava, do toho je tehotna a kdo vi co jeste. Takze smula :( Ale snad se tam jeste nejak namotam.U nas byl zas nejakej borecek s paperem o vlivu vysledku voleb na akcie exporteru a importeru v Canade a US. Docela zajimavy, ale trosku jsem se ztratil pri tom, kdo co jak vyvazi a dovazi. Tudle jsem se bavil s jednim visiting scholarem ze Sydney, co tu je na "Sabbaticalu" tzn. nemusi ucit a delat taky ty blbovinky, a jenom si dela vyzkum, no a on je taky pres mikro a mezinarodni obchod a rikal, ze kdyz tu mel Maxym tu prednasku o DSGE modelech a odhadovani, tak nevedel ktera bije. A tu ja jsem si prave docela uzival :) tak si rikam, ze se nemusim citit blbe, kdyz se nechytam u tehle mikro veci.
No a jeste jedna vec mi zpravila naladu. Alex, PhD student, tusim ze v prvaku, max durhaku, ma cviceni z undegraduate macra. Jedou tu podle Blancharda. No, neco nemohl na cviceni spocitat, tak sel poprosit Battistu, kterej z nas v matematice nejdal. No, byla to nejaka uprava produkcni funkce, mocniny a tak, nic slozity, tak mu to Battista vysvetlil, co a jak. Pak prisel Alex s nejakou dalsi rovnici, tak Battista mu psal na papir, co a jak ... jsem se k tomu trochu pritocil ... a rikam, no ze to dela nejak moc slozite, ze todle "w" muze vytknout a vykratit ... jj, vlastne jo ... pak rikam no a tadys to nemusel vubec roznasobovat a hnedka to muzes prevest na druhou stranu rovnice... no, jo vlastne, no to uz se pak dal dopocita ... pro jistotu jsem se toho ujal ja a udelal ten vypocet na tri radky misto osmi. Tak Alex byl rad, ze je to tak jednoduchy. Ale za chvilu jeste prisel, a ze nerozumi, jak jsem ten zlomek prevedl na druhou stranu rovnice. Tak rikam, no, to je jako bys celou rovnici vynasobil prevracenou hodnotou toho zlomku ... aha, aha, to je dobry, to je dobry ... no, myslim, ze jsem v jeho ocich povysil na "genialniho matematika"
Jeste k vyuce na CBS. Na cviceni tady moc nehrajou. Alex ma to makro pro asi 130 studentu a je to rozdeleny jen do dvou cviceni, a to jeste trochu nerovnomerne. Ukocirovat tu bandu asi da hodne prace, takze je z toho celkem vycerpanej. Ale zas mu to brzy skonci, nektery kurzy tu totiz maji ne na semestry, ale ctvrtleti. Takze sest tydnu intenzivni vyuky (treba dve kapitoly z knizky na tyden, pricemz mnozstvi prednasek a cvik odpovida jenom jedne kapitole). Pak zkouska a pak muzou hnedka vsechno zapomenout.
Vyucovat se tady nikomu moc nechce, ale je moznost se z toho vykoupit. Kdyz si clovek sezene nejakej grant, muze vyuku na nekoho prehodit a z tech penez se ten clovek jakoby zaplati. Uplne tomu nerozumim, jak to tady pocitaji a prevadeji, ale muze se stat, ze ma clovek v uceni deficit a nebo naopak prebytek a to se mu pak prevadi do dalsiho semestru nebo roku. Naroky na assistant professor mi prijdou celkem kruty. Za tri roky napsat 4, nebo 5 clanku, a ma se na mysli CLANKU (no, asi nejaka ta Econometrica by mohla vyvazit dva nebo tri Scandinavian Journal of Economics) , pak neco rikali s nakoncipovanim nejakyho kurzu a pak se clovek muze stat associate professor (neco jako nas docent) . Taky se vsichnii musi zucastnit kurzu APP (assistant professor program), coz je velmi "oblibeny" dlouho tvrvajici, nezazivny a neuzitecny kurz, kde se uci, jak se ma ucit. Zatim jsem tu nepotkal nikoho, komu by se to zdalo k necemu dobry a vsichni na to nadavaji.
Subscribe to:
Posts (Atom)