Nejak to rychle utikaaaa

Zdarec,

tak po dlouhe dobe zas par radek. Moc me nebavi sedet porad u komplu a psat zazitky, kterych je habakuk. Takze to vezmu jen ve strucnosti ... fotodokumentaci najdete na picase pod jednotlivyma odkazama.

Velikonocni svatky tady slavi 5 dni volna, od ctvrtka do pondeli. Takze jsem vyrazil do muzea moderniho umeni - Arken. Lezi kus na jih od Kodane, cesta vlakem tam trva chilku, ja tam jel na kole tak hodinu v silnem protivetru. Byly tam tri vystavy ... no dal bych tomu, 3 hvezdicky z 5. Ale hnedka vedle muzea se nachazi pisecna plaz ... spis kilometry pisecnich plazi, takze jsem si to uzil.
Cestou zpatky, cyklostezkou, kolem pobrezi, slunicko svitilo ... a svina vitr se zas stocil, takze foukal z boku :( ale peknej vylet. Fotky

Kazdou prvni nedeli v mesici jsou S-tog (mistni vlaky, co jezdi v Kodani a sirsim okoli) zdarma. Sice od rana prselo, ale vyrazil jsem na sever od Kodane do mesta Hillrod, kde se nachazi hradozamek Frederiksborg. Na trase byla vyluka, takze se kus jelo busem a trochu se to protahlo. Jelikoz porad prselo, dal jsem kapucu pres hlavu a vyrazil jsem od nadrazi podle nejakych smerovek a intuice do centra. Cesta vedla doleva, doprava, nahoru dolu. a po chvili jsem dorazil jsem na namesticko a odtud uz byl videt zamek. ... no, k tomuhle se brzy vratim.

Prohlidka zamku mi zabrala pres 4 hodky. Meli tam toho prehrsel, od rytirskyho brneni az po obrazy moderniho umeni. Potkal jsem tam aj vypravu z Frydku-Mistku - tak jsme pokecali :)
Odpo uz prestalo prset, tak jsem se jeste par hodin toulal prilehlyma zahradama a parkem. Pak jsem se vratil na to zminovane namesticko, a ze se jeste projdu po meste - no, vice mene to byla jedna dlouhouha, zahnuta pesi zona. Hillerod ma asi 30 tisic obyvatel, a krom toho zamku toho moc neni k videni. Tak jsem si rikal, ze pomalu vyrazim zpatky na nadrazi a vezmu to zkratknou at se nemusim vracet zas k tomu namesti. Tak jsem vyrazil podle intuice smerem, kde jsem cekal, ze bude nadrazi. No, po chvili chozeni jsem se dostal na periferii mesta, nadrazi nikde, a zivacka taky ne. Tak jsem se kousek vratil, nastesti potkal nejakou pani, ktera me rekla kudy mam jit. Tak jsem sel, sel a zase nekam jinam, sakra. Tak se zase ptam na cestu ... a ... dorazil jsem zpatky k zamku, ale z opacny strany, nez rano. Uf, tak znova. Kousek po pesi zone, pak to strihnu tady tudy a uz musim narazit na tu cestu od nadru. A zase nic. Tak jsem se jeste jednou namotal k zamku. Uz si to moc nepamatuju, ale myslim, ze jsem si udelal jeste jedno bludny kolecko. Prochazeni me sice bavilo, ale pomalu uz me zacinaly bolet nozicky a uz se mi chtelo fakt zpaky :) Zeptal jsem se jeste jednuc nejakych lidi, kteri mi ukazali smer. Pak to jeste "zkonzultoval" se stojaci mapou na ulici. Dosel jsem po pesi zone na namesticko, kde jsem byl rano (a ktery jsem chtel porad obejit zkratkou). Tam jsem opet kouknul na stojaci mapu a nasel konecne cestu ktera vedla na nadrazi. Jsem si totiz porad myslel, ze jsem na to namesti prisel z vychodu a ze spodu, a pritom ta cesta vedla ze severu a z vrchu. No, ale stejne jsem porad nechapal, jak jsem takhle mohl tak dlouho kufrovat, holt jsem asi zakopl o bludny koren, teda spis dlazebni kostku. To bloudeni mi zabralo asi hodinu, ale z namesti jsem dosel na nadr za 5 minut. Nastesti vlak jezdil do kodane kazdou pul hodku, takze to uz bylo v poho...
Fotky zde.


Na KU jsem se prihlasil opet na nejaky kurz, tentokrat o ekonomickem rustu. Prednasel to nejakej Nicolas Crafts, takovej sympatickej strejda z UK. Bylo to tri dny, celkem zajimavy prednasky, ale obcas jsem si musel drzet vicka. Bylo to v maly mistnosti, bylo nas tam tak 8, takze usnout jsem si netroufl. Obedy v podobe sendvice a patecni vecer o trech chodech v nobl restauraci. No, cim drazsi restaurace, tim vetsi davaj talire, ale na nich jen maly porce. Ale zas ta pestrost :) a pred kazdym menu nam pan cisnik rikal, co to vlastne jime, a jak se to pripravovalo.
No a na zaver zakusek a kavicka. Ja teda kafe nepiju, jenom kdyz musim a nebo kdyz je to zadarmo, jako tady v tom pripade. Tak jsem to do sebe kopl, prisel pan cisnik a jeslti chci dolit. Tak jsem teda neodmitl. Takze dva hrnecky kavy, takhle na vecer, pro cloveka ktere kafe nepije... co to asi muze udelat. Dorazil jsem na koleje, vecere mi celkem rychle vytravila, takze jsem jeste neco zdlabnul, pak jsem si lehnul do postele a celou noc jsem ziral do stropu, pre jsem nemohl usnout... :)

Druhy den rano jsem vstaval na bus a jel do Berlina na vymenny pobyt za Honzou a Evkou. Vylet to byl paradni, Berlin je proste skvely mesto a tri dny na to proste nestaci. Ale ty nejvetsi highlity jsem diky svym "pruvodcum" stihnul :) ... fotky uz najdete sami

Pak jsme spolecne leteli zpet do Kodane ... cesta letadlem, teda spis "cesta" letistem, to byla kapitola sama pro sebe, ale dorazili jsme do Kodane v pohode. No, uzili jsme si to pekne, obzvlast pohodicka v Christianii je nezapomenutelna :)

Dalsi tyden, opet kurz, tentokrat s Andrew Rosem s nazvem Topics in International Economics. No, kurz nebyl uplne skvele organizovanej, ale zajimavy to bylo a opet byla "v cene" vecere, tentokrat v thajske restauraci. Andrew Rose je taky spravnej borec a daval nam, jako zacinajicim "vedcum" plno uzitecnych rad. Tak aspon jednu za vsechny ... nikdy nedelejte veci, ktery jsou zrovna "in", jako myslim "trendy" - treba vyresit financni krizi. Je totiz plno jinych, kteri maji naslapunuto a kteri tu stejnou vec, co chcete delat opublikujou driv, nez se nadejete :)

O vikendu jsem pichnul kolo ... nasesti jich mam ve sklepe plno :) takze jsem jenom presedlal a vyrazil na cyklovylet na plaz: Amager Strand. No, nadhera. Modre nebe, modre more, na horizontu plujou tankery a v dali se otaceji vrtule vetrnych elektraren. Tentokrat moc nefoukalo, slunicko svitilo ale zadnej velkej hic nebyl mel jsem mel na sobe dve vrstvy plus bundu, a na hlave cepicu ... ale videl jsem parek blaznu, co se vrhli do morskych vln - pripominam, ze bez neoprenu. No, nevim ... Ale jinak byla na plazi super, malo lidi, zapadajici slunicko, betonova promenada. Posudte sami na fotkach

Jeste k tomu kolu. Kdyz jsem ho rozdelal, ze tu dusi zalepsim, neveril jsem svym ocim. Prumer duse byl vetsi nez prumer kola ... proste na jednom miste byla duse pres sebe poskladana, aby se tam vesla. No, asi nouzovka, ale da se. Pak jsem sundal dusi jeste u jednoho kola, co jsem mel ve sklepe, a tam to samy... ze by nejaky dansky zvyk :)

Dalsi den jsem si udlal vypravu do moderni casti mesta, abych nafotil nejake ty architektonicke skvosty. Ta kulata drevem oblozena budova na fotkach ... tak to jsou VS koleje, zrejme IT univerzity... v prizemi maji vsechno mozny od posilovny, pres pradelnu az po pocitacovy ucebny a vyssi patra uz jsou normalne pokoje. No, todle kdyby bylo u nas ...

Den lille Havfrue

Sobotni rano je ponekud zamracene, trochu poprchava ... idealni den na navstevu galerie, ktera je samozrejme zdarma. Teda na informacich si nekdo kupoval listky, tak jsem se ptal pani a vstup na vsechny sbirky jsou zdarma, jen na nejakou specialni vystavu se plati. Ja jsem to teda prolezl vsecko a nikdo po me zadnej listek nechtel :)
Samotna budova galerie je pekna, moderni cast je napojena na starou budovou, zastresene foyer, prosklena stena s vyhledem do parku. Obrazu haba kuk, prevazne danskych umelcu, ale hodne aj ze sveta. Mista maji zrejme malo, takze obrazy poveseny od podlahy az ke stropu.
V hornim patre galerie byla vystava fotek. Tak na to jsem se nalezite tesil a byl jsem nalezite zklaman. Co se dneska povazuje za umeni, to fakt cumim. Namety hrozny a zpracovani jakbysmet... myslim, ze nektery svoje fotky, co jsem pokazil ve fotokomore - spatny vyrez, nezaostrene, kapky od vyvojky, malo ustalene - by semka smele zapadly.
Ale malovane obrazky mi opet spravili naladu. Jmena tech Danskych maliru si moc nepamatuju, ale byli pekny, nasel jsem aj 1,5 Picassa a 2 Munchy. Par sosek ci modernich instalaci ... no radeji posudte sami v fotogalerii.
Tak dobry ctyri hodinky jsem tam stravil, venku zatim prestalo prset, tak jsem se jeste vydal k pobrezi, konecne se podivat na nejfotografovanejsi kodanskou pamatku - Den lille Havfrue neboli Malou morskou vilu. No, chvile hledani a pak velke prekvapeni ... misto morske vily tam nastrcili tohodle vousace :) a vedle je napsano, proc ... vystava Expo v Sanghaji :)
Zrovna se kolem namotal nejakej ceskej parecek a slecna se rozcilovala: "Coze do Sanghaje? To si snad delaj srandu, ne. Clovek se semka trmaci pres pulku mesta a oni ji odvezou..."
No, prislo mi to docela vtipny :) Teda, nejaci panacci na kolejich mi pred mesicem rikali, ze malou morskou vilu odvezou pryc, ale rikal jsem si, jooo to urcite, mozna tak nejakou kopii ... prece neodvezou nejvetsi symbol Kodane ... a prece jo. Ale nebojte, v listopadu bude uz zase zpatky na svem miste ...

Druhy den jsem se vypravil na mensi cyklo projizdku do okoli, hledat trochu prirody. U pobrezi plno ptactva, skoda ze se v tom nevyznam. Pak jsem narazil na mensi (wind) surfarskej klub. Panacci (i panenky) navleceny do neoprenu, smotovali surf a hura na vodu. No, nebylo zrovna nejteplejc, tak do 10 stupnu a foukal ostrej vitr, takze kosa jak z nosa ... ale zas jim to prekne jelo.

Par fotek a aj jedno videjko opet na picase
Pak jsem se motal mezi nejakyma lodenicama, kousek podel pobrezi uzemim nikoho - Kodan je fakt velika a misty pusta. Ale ne na dlouho, stavi se o 106. Pak jsem dostal do trosku urbanistictejsi casti ... budova mistni televize, nejaky novy univerzitni kampus a nekolik obytnych budov (z nichz nektere jsou koleje pro studenty - ale moc jsem tomu neveril) ... proste architektonicky skvost, vymakane do detailu - sklo, beton, drevo - celym tim proteka "ricka". Dansti designeri jsou fakt hracicky. Az bude peknejsi pocasi, tak to zkusim nafotit ... zatim mi proste verte.

"Velka obhajoba" :)

Tak jsem si uz zkusil velkou obhajobu dizertace ... "komisi" i osazenstvo jsem mel docela reprezentativni ... ale k tomu se dostanu, zacneme pekne od zacatku.

Na KU se kazdy rok konaji tzv. Zeuthen Lectures. Frederik Zeuthen byl znamy dansky ekonom z prelomu 19. a 20. stoleti, krom jineho je autor teorie o vyjednavani (bargaining). No, ja jsem o nem tady slysel uplne poprvy, tak nevim :) Zeuthen Lectures je serie tri prednasek nejakeho vehlasneho odbornika na nejake tema, ktere zrovna frci. Konaji se od roku 1996 a vystridali se zde napr. Rubinstein, Obstfeld (bez Rogoffa), Aghion (bez Howitta), Maskin (nobelac) ci Feenstra. Letos padla volba na Jordi Galiho (cti [džordi gali:]). No, kdo to je? Pro nas, co frcime v New Keynesian economics je to No. 1. Autor rady clanku a knizky o monetarce, ktera se pekne cte (oproti Walshovi). Proste Jordi Gali je neco jako Michael Schumacher v F1, Jaromir Jagr v hokeji nebo Michael Jackson v absolvovani plastickych operaci.

Tak na jeho prednasky jsem se samozrejme tesil, od te doby, co jsem se dozvedel, ze tu bude. Po skonceni prednasek se mel konat dvoudenni Zeuthen Workshop on Macroeconomics. Na workshopu meli byt prispevky mladych vedcu a PhD studentu, aby dostali nejakou zpetnou vazbu. Organizatorem byl Henrik Jensen, na KU uci monetarku, krom jineho ma publikace v American Economic Review, Journal of Money, Credit and Banking, Journal of International Economics ci Journal of Economic Dynamics and Control (v kazdem minimalne dve). Proste taky zadny orezavatko. Tak jsem se byl na jedne jeho prednasce zeptat, jestli bych se workshopu mohl zucastnit jako divak. Jojo, neni problem, par mist tam bude rezervovano pro zacinajici studenty.

Mezi tim jsem se bavil na CBS s Jensem, post doc, ktery dela taky tydle NK NOEM modely. Rekl jsem mu o tom worshopu, tak rikal, ze ma neco rozdelanyho a ze to tam posle. Jens delal PhD v Aarhusu a mel Henrika v Phd komisi. A ze to je milej chlapik a ze ten workshop bude takova neformalni debata mezi par studentikama.

No, zrovna jsem tou dobou dodelaval autoreferat k dizertaci ... takovej 19 strankovej vycuc z dizy. Tak jsem si rikal, poslu to tam, uvidime, treba me nevyberou. V autoreferatu jsem zamenil slovo thesis za paper, pridal par odkazu - no, proste takova slatanina a na posledni chvilu to poslal. (Dizertace se hemzi rovnicema, tabulkama a grafama, ale do autoreferatu jsem dal jenom jednu rovnicku a par tabulek, takze to spis vypadalo jak povidavej clanek.)

No, cekal jsem, cekal, termin oznameni o akceptaci uplynul, takze to vypadalo nadejne. Nakonec prisel email s oznamenim, ze paper byl prijat pro prezentaci s dovetkem: "There was a large number of submissions, and competition was stiff." Nektere prispveky proste museli aj odmitnout. No, teda ... to se asi stal nejakej omyl, ze ten muj prijali. Jensovi ten jeho prispevek taky vzali. Ptal jsem se ho, jeslti nevi, jak ma byt ta prezentace dlouha a co a jak. No, rikal, ze to nemam hrotit, "take it easy and relax" a ze se to urcite nedostalo za hranice Danska, takze tam bude par kolegu z mistnich univerzit. Tak to me trosku uklidnilo.

Za par dni prisel program se seznamem ucastniku: dvakrat Danmarks Naionalbank (cenralni banka Danska), dvakrat Bank of Spain (CB Spanelska), jednou Central Bank of Iceland, a krom KU taky pak par panacku z univerzit z Italie, Nemecka, Skotska. A mezi nimi se vyjamala Masaryk University :) Kdyz jsem se na webu koukal na ty prispevky, ten muj se trochu ztracel v lesku tech ostatnich. A kdyz jsem se v Aarhusu bavil s par PhD studentama, tak Zeuthen workshop mel docela slusnou povest. No, jsem myslel, ze me vomejou ... kam jsem se to dostal.

Pro zahranicni ucastniky workshopu bylo zajisteno a zaplaceno ubytovani v peknym hotelu. Aha, tak to byl zrejme duvod, pro muj prispevek prijali, pre ja zadny ubytovani nepotrebuju :)

Ve stredu probehla prvni Galiho prednaska. Bylo docela naslapano, nekteri sedli i na zemi. Gali mluvil pekne zretelne, nahlas a hezyk vysvetloval, byla radost ho poslouchat. Po prednasce byl pripravenej raut, ale ja jsem to nejak preslechl, takze jsem o nej prisel. Dalsi prednaksa se konala druhy den, byla zajimavesti nez ta prvni, ale prislo na ni min lidi (tadle uz byla bez rautu, tak asi proto :). Treti den byla posledni prednaska dopoledne, ta by byla trosku kontroverzenjsi, ale o to vic zabavnejsi :) Odpoledne, po obede mel zacit workshop. Rikal jsem si, ze Gali na tom workshopu treba nebude a poleti domu ... no byl.

Kazdy mel na prezentaci 35 plus 10 minut diskuze. Ja jsem si pripravi 50 slidu, coz bylo celkem dosti a kdyz jsem si to zkousel, tak jsem se do 35 minut teda nevesel, takze jsem nektery slidy musel vzit letecky ... V programu jsem byl treti v poradi. Prvni dve prezentace byly takovy teoreticky modely ... latka nasezana vysoko. Ja jsem byl prvni s empirickym prispevkem. No, nominalni rigidity v ceske ekonomie asi neni topic cislo jedna. Byl jsem trosku nervozni, priznavam, ale ustal jsem to. Jordi je teda spis teoretik, na neco ohledne modelu se zeptal, tak to jsem nejak odpovedel. Pak se jeste jeden borecek zacal rejpat ve Phillipsove krivce, ale nakonec jsem z toho nejak vybruslil ... az pak jsem zjisitl, ze jsem mel v rovnci mensi chybicku :) ... pak byli dva komentare k tem odhadum, respektive vysledkum ... tak to bude predmetem dalsiho vyzkumu :) celkove jsem to docela zvladl ... Po me byl borecek s dvakrat vetsim modelem, taky odhadovanym v Dynaru, plus tam delal jeste nejaky predikce ... byl rad, ze jsem mu pripravil pudu, a ze a nektery veci nemusel vysvetlovat :)

Dalsi prispevky byli zas spis teoreticky, takze v tom se Jordi vyzival vic a obcas odhalil, ze to ekonomicke vysvetleni postrada smysl ... ale od toho workshop je, ne...

Vecer se slo do restaurace v japonskem stylu... bylo nas celkem 17 a meli jsem rezervovany dva stoly. Ja jsem teda prisel mezi poslednima, vsichni uz se posadili a vedle Jordiho bylo porad volny misto, tak jsem si tam teda sedl. Nastesti z druhy strany sedel jeden hovornej panacek, takze jsem nemusel udrzovat konverzaci. Jidlo o dvou chodech, predkrm byly nejaky rybi platky s nejakou majdou a oranzovyma pruhlednyma kulickama. Jedlo se to hulkama, coz mi trochu delalo problemy, ale nejak jsem to do sebe dostal. Hlavni jidlo byly nejaky platky masa, nejaka priloha ve stylu kuskusu a osmazenej lupen. Jo, bylo to dobry. Na piti bile a cervne (tusim ze z Chile). Jordi povidal, ze v Brne byl, nekdy v 86, a ze na velikonoce se chysta co CR opet, na pet dni. A ze jeden si chteji pujcit auto a nekam vyrazit. Tak jsem mu doporucil Kutnou horu, a z prazskych hospod jsem si vzpomnel jen na hospodu U Tygra ... teda, ne ze bych ji osobne navstivil, ale znam z Osvaldova vypraveni :)



Pak se slo jeste k baru, ochutnal jsem japonsky pivo - celkem normalka. Postupne lidi odchazeli ... no, ja jsem byl rad, ze uz mam prezentaci odbytou, ale stejne, druhy den workshop zacinal v 9, tak jsme to kol 1 zabalili a ja si dal jeste nocni jizdu na kole na koleje.

Druhy den workshop pokracoval. Prispevyk spise teoreticky, ale par jich bylo zajimavych, nektery min, takze jsem si obcas musel drzet vicka, abych neusnul. Posledni prispevek mel Roberto Tamborini, profesor z University of Trento, rozhodne z nas vsech nejstarsi. Prezentoval tam model v duchu Wicksella o prirozene urokove mire a pripadnych implikaci, no proste Kvasnickova monetarka, akorat prevedeno do par rovnicek. Nevim, mi to ve vysledku prislo jako zakladni New Keynesian model, akorat, ve stylu VAR modelu (bez vpredhledicich promennych). Ale pry ne ... Trosku jsem nad tim kroutil hlavou a rozhodne jsem nebyl sam. Diskuze se trosku protahla a par lidem to jeste ten vecer pekne vrtalo hlavou :) Ale v paperu byl v podekovani zmineny krom jinych Axel Leijonhufvud, takze to tomu davalo kredit.

no, workshop byl u konce. Par lidi, co bydlelo v hotelu a odletali az druhy den planovali jit na veceri do restaurace, tak jsem se k nim pripojil. Po chvili hledani jsme nasli volny stul v restauraci v centru. Prostredi prijemne, obsluha vyborna, ceny nikoliv mirne. Bylo nas jen sedm, ke stolu jsem si sedal opet jako posledni, a zase bylo misto jenom vedle Jordiho. Tak ja nevim :)
No, tentokrat jsem musel maximalizovat uzitek vuci svemu rozpoctovemu omezeni, takze jsem se ve vyberu dobrot trochu krotil, i se zakuskem za 250 kacek. U stolu se debatovalo o fotbale, ekonomie, publikacich v journalech ... no, a pak se to nejak stocilo na ACE modely ... nikdo moc netusil, ktera bije, krom prof. Tamboriniho, ktery to mel v Trentu z prvni ruky a byl jednoznacnym zastancem ... a ja jsem ho samozrejme podporil. Zero Intelligence Agenti byl docela trumf ... diky Qasaro !!! ... no, bylo to zajimavy.
Tentokrat se zadna velka parba nekonala, pre vsichni byli docela unaveny po narocnem programu, takze kol 9 se slo dom ... jizdy nocni Kodani me zacinaji bavit :)

Aarhus

University of Copenhagen spolecne s University of Aarhus zajistuji doktorsky program v ekonomii (DGPE) a poradaji ruzne PhD kurzy. Nejake v Aarhusu (spis zamerene na kvantivni metody) a nejake v Kodani (vic ekonomie - teorie). Kurzy jsou otevreny vice mene pro vsechny ostatni zajemce, takze jsem se na jeden, prihlasil - dynamicke programovani v matlabu. Konal se v Aarhusu, takze proc si neudlat vylet a jeste se neco novyho naucit. Aarhus je druhy nejvetsi mesto v Kodani, ma asi 300 tis. obyvatel. Vlakem se tam da dostat zhruba za 3 hodky, a kdyz si koupite listek na pevne datum, na konkretni spoj, da se pekne usetrit - (360 normalni cena, ja to koupil za 140). No, v ranim vlaku jsem se moc nevyspal a spechal pres mesto na univerzitu, abych stihl zacatek kurzu.
Univerzita je docela labyrint a chvilo mi trvalo, nez jsem nasel spravnou budovu a mistnost. Bylo nas asi 20 ucastniku, vetsina z University of Aarhus. Nekteri byli i Master studenti, pre studujou specialni program v ramci nehoz musi absolvovat 3 PhD kurzy. Prednasel to Timo Trimborn z University of Hannover. Nejdriv neco teorie, pak lehky uvod do Matlabu a uz se valilo. Bylo to spis o modelovani rustovych modelu - deterministickych, ve spojitym case ... takze trochu neco jineho co delam ja - stochasticky modely, v diskretnim case :) Ale bylo to docela zajimvy. V prestavce byla pripravena kava a caj, na obed se slo do kantyny, kde byl nachystany mensi svedsky (nebo snad dansky) stul. Po obede se pokracovalo, prestavka byla obohecena o zakusek a tak den pekne utekl. Vecer byla planovana vecere v restauraci - samorzejme v cene kurzu :) Rybi polevka, pak na vyber bud ryba nebo veprovy, k tomu se pilo vino. na zaver jsem si jeste objednal pivo. trosku me prekvapil zakusek - jablecne pyre se slehackou - ale nejak jsem to do sebe nasoukal :)
Noc byla jeste mlada, tak jsme vyrazili do mesta na pivo. V prvni hospode jsme dali po jednom kousku. Nekteri teda meli pivo z plastoveho dzbanu :) ... to jsem nechapal. Pak tam zacala nejaka"one man show" - panacek rikal nejaky vtipny historky v Danstine, cemuz nekteri z nas nerozumeli, takze jsme se presunuli jinam. U Sherloka Holmese bylo pro zmenu karaoke a jam session, ale dalo se tam aj povidat. Tam jsem si dal "Velikonocni pivo" s obrazkem kuratka. No, myslim, ze chutnalo uplne normalne. A nekdy po 11 jsme jsme to zabalili. Jinac, centrum Aarhusu je vecer malebny, pekny ulicky, hospudky a restaurace, zivo, ale ne prelidneno.

Druhy den pokracoval kurz ve stejnem duchu, kde jsme si delali nejaky prikladky. Samorzejme nechybel obidek a kavicka :) Kurz koncil odpolendne. Studenti, kteri museli delat zkousku, dostali zadani ... trocha teorie a pak nejaky pocitani. Na vypracovani maji asi 5 dni. Spoluprace povelna, ale kazdy musi odevzdat vlastni odpovedi. Zkusil jsem si aspon jeden prikladek a dalo se to.


No a pak uz zacala ta poznavaci cast vyletu ... Mistni univerzita je jeden velkej kampus, ktery se nachazi v severni casti mesta, z centra se semka da dojit za pecha, tak za 20 az 30 minut. Baracky jsou ze zlutych nebo cervenych cihel, mezi nima parcik, potucek, jezirko ... tedka tedka to tak moc nevypadalo, ale na jare a v lete to musi byt nadhera. Je tady vsechno, vcetne ubytovani a nekolika muzei ktere patri k jednotlivym fakultam (napr. historie, prirodnich ved a lekarst). Z budovy fakulty Ekonomie se po par krocich dostanete na Prava, Fyziku nebo jako ja Psychologii :) Ja jsem teda obdivoval architekturu mistnich budov, ale v jedny mistnosti bylo nejak rusno. Plno studentu, vesela zabava, pivo za 17 kacek, takova lace, tak jsem si hnedka jedno dal. Maji prej nejaky vyroci fakulty, nebo co a u te prilezitosti usporadali turnaj ve stolnim fotbalku. Tak jsem chvilu koukal, jak to mazou ... nekteri to brali docela vazne, meli aj dresy.


Pak jsem sel zas o kus dal, opet nejaky studenstky klub, tentokrat trosku potemelej, ale opet docela plno, levny pivko - ale to uz jsem odolal. To bylo v patek, tak kol ctvrty, paty a fakt to tady zilo ... ne jak u nas na ESF, kde je v patek vecer jenom vratnej a par svedomitych a pracovitych doktorandu :)

Dalsi vyhoda Aarhusu je, ze to neni placka jak Kodan, ale je trosku dokopce skopce. A nedaleko kampusu je lesik, s vyhledem na pristav, dole u more plaz ... trochu foukalo a na kamenech byl jeste snih, takze jsem se nakonec nekoupal :) Aarhus je proste skvely mesto. Takovy studenstky, neco jako Brno. Takze jsem se citil jako doma :)

Druhy den jsem jeste trochu prosel mesto, navstivil mistni Muzeum umeni (ARoS), pekna budova, celkem zajimavy vystavy, i kdyz nektera ta moderna mi prijde trochu zvlastni. Pekny je i Den Gamle By - muzeum starych staveb - jak se zilo driv, remesla a tak. Rad bych poskytl i obrazovou reportaz, ale bohuzel mi dosla baterka ve fotaku... obcasne zahrivani v ruce pomohlo vzdycky jen na par fotek, a pak uz jsem vzdal. Nojo, to je ta nevyhoda digitalu s akumulatorem, kor, kdyz si zapomente vzit nabijecku. Ale par zaberu mam na mobilu, jsou fakt vyborny :)

Stipko

Trosku jsem psani blogu zanedbaval, tak to zkusim napravit. Uz od zacatku meho pobytu jsem se snazil vypatrat, kdo mi vlastne vyplati to stipko od danske vlady. Na Departmentu nic moc nevedeli, tak me prehodili k nejaky pani na personalnim ... ta taky nevedala, co a jak. Tak jsem napsal mejla primo na Cirius, coz je organizace (Danskeho) Ministerstva skolstvi u ktere jsem zadal o stipko. Ty me odkazali na International office na CBS, k nejake pani, ktera by to mela mit na starosti. Tak jsem se tam stavil ... jee, ona tady neni, bude tu az odpoledne. Tak jsem teda prisel odpoledne, chvilu jsem cekal, nez jsem prisel na radu, pak vysvetluju, co a jak. - Jj, dostala jsem nejakej email, ale ja to nemam na starosti, todle zajistuje nekdo jinej - nejakej pan Anorld ... (no, to jmeno se vyslovuje fakt tezce, takze jsem si to radsi nechal napsat na papirek :) Tak pak hledam pana Anorlda - jo, on tu byva jen dopoledne, tak to zkuste zitra. tak dorazim druhy den, vsechno vypada nadejne. Borecek kouka do dokuemntu, jj, stipko vam vyplatime, dejte mi cislo vaseho uctu. A muzte to byt muj ucet co mam v CR? ne, bohuzel. - a nemohlo by to byt vyplaceno hotove? - ne, bohuzel. Aha, takze si musim zridit dansky ucet? Presne tak. A k tomu potrebujete CPR (neco jako rodny cislo). A abych mohl dosta CPR, potrebuju Residence permit. No, o residence permit jsem zadal asi pred trema tydnama a jeste nic neprislo. Tak jeste chvilu pockam.
No, ani po tydnu se nic nedelo, tak jsem se se vypravil na urad, kde jsem o residence permit zadal. Pani u prepazky chvilu hledala, a pak nasla. Dopis se jim vratil, pre nenasli spravnou adresu. Aha, zrejme jsem mel na postovni schranku napsat krom cisla pokoje i svoje jmeno :( no, stane se. S residence permitem jsem se vypravil na jinej urad, kde mi po chvili cekani vystavili CPR number. Druhy den jsem zamiril do banky, zridit si ucet. Zasel jsem do Danske bank (asi nejvesti banka v Dansku) a ze chci zridit ucet. No, ale bude vas to stat 300,- Co? no, ja se teda jeste poptam jinde. Tak jsem zasel pres ulici do banky Nordea, a tam uz chteli jen 150,- a to za vystaveni karty. Tak teda rikam, ze jo. Pani rika, ze potrebuje CPR number a passport. Tak jsem vytahl papir se CPR a obcanku. Pani na to: "I need your passport". Rikam, no tady mam ID card a ukazuju na tu obcanku. - "I need your passport," neda se odbyt pani. Rikam, ze ID card musi stacit, ze jsme v ty Evropsky unii. - "I need your passport," mele stale svoji. No, tenhle boj s kolovratkem jsem radsi vzdal a rikam, ze teda zajdu pro pas. Ona, si teda okopcila CPR a obcanku a ze odpo se mam stavit. No, stavil jsem se teda pro pas a udelal jsem jeste mensi pruzkum ostatnich bank. Jedna, ze bankovni ucty nevystavuje, v dalsi chteli taky 150,-, jedna ze je uplne zdarma, ale maji jedinou pobocku v celym Dansku, no a nakonec jsem skoncil v jiny pobocce Nordea, kde mi rekli, ze muzu mit ucet zdarma a zdarma aj kartu pouze k jejich bankomatum. Tak super, dal jsem jim okopcit pas a CPR a ze se mam stavit pozitri ... no, co jim tak dlouho trva, ale co uz. Cestou zpatky jsem se stavil v tej prvni pobocce Nordea, kde to pani uz mela nachystany, tak to teda zrusila, a ze v pohode.

Ten dalsi den jsem jel do Aarhusu, takze jsem se v bance stavil az dalsi tyden. Tam zas byla jina pani, hleda, hleda a ze uz jsem ucet mel vytvorenej, tak rikam, ze to byl omyl. Tak teda vytvorila novej a do tydne mi poslou postou kartu. Ale aspon tak. S cilsem uctu jsem teda zasel na International office, kde meli zrovna nejakou oslavu (pan Anorld ma pry narozeniny), tak at prijdu za hodku. Tak prijdu za hodku, davam vitezoslavne panu Anorldovi cislo uctu, s vidinou, ze to tady s tim stipkem konecne poradne roztocim. Jojo, vyborny, takze vam poslem ty penize, ta prvni platba trochu dyl trva, tak za dva tydny byste to mohl mit na ucte. co? dva tydny? Bezhotovostni platebni system je neuveritelne rychly. No, co uz. Kartu z banky uz jsem obdrzel a uz nedockave kontroluju bankomat, kdy mi z nej neco vypadne ... snad se brzy dockam :)

Happy hours

Uz jsem se zminil, ze prvni patek v mesici jsou na Departmentu Happy hours, kdy katedra zaplati nejaky pivko a mnamky. Jsou to sice takovy Tuborgy ve tretinkach, ale da se to. Prizvali teda je spratelenou katedru financi (Department of Finance), takze nas na tech piv bylo trosku vic :)
Shodou okolnosti jsem mel v sobotu svatek, tak abych prispel svou troskou do mlyna, tak jsem udelal dort. Takovej ten nepecenej, piskoty, vanilkovej puding, na to nakrajenej banan a cokolada. No, vsem to moc chutnalo, teda aspon to rikali. V U.S. a podobnych zemi se svatky moc neslavi, tak jsem jim musel vysvetlovat, ze teda jako Miroslav je kalendari, a ze to znamena ze "Slavim Mir" a tak. Po dortiku se jenom zaprasilo. Na tu seslost prisel i Peter - Head of the Department - coz je jako kdyby na AfterMUES prisel Slany :) Postupne se to nejak rozchazelo domu ... no, posledni pivka jsme opet dopijeli ja, Cedric a Moira. Pak, ze nejaky kamaradi z APP programu z nejaky jiny katedry jsou v nedalekem baru, tak, ze je pujdem pozdravit. Bar jsme po chvili hledani nasli. Tam jsme dali pivko. Pak tam nejaka kapela zacala ladit a dali jednu dve pisnicky na uvitanou, takze to vypadalo na nejakej koncert. Ale chteli za to 50 kacek, no bar se trosku vyprazdnil, my teda ze taky pujdem, jen co dopijem dalsi pivo, ktery jsme zrovna meli na stole. Jo, ze teda v pohode, ale presunuli nas od stolu k baru k vychodu. Trochu nam to trvalo, a kdyz zacala kapela hrat, tak to uz nas fakt vyhazovali, takze jsme to museli exnout. (No, nevim, kdyz chci na koncert, tak zaplatim vlezny u vstupu, nebo tam nejdu. Tady nejdriv nalakaj na pivo, a pak zacnou vybirat, trotli). Pak jsme jeste zasli na pizzu do italskyho fast foodu. Tam, ze v 10 zaviraj, takze nas taky vyprali a pizzu jsme jedli venku na schodech. Pak ze se pujde do nejakyho baru v centru, me se teda dvakrat nechtelo, ale sel jsem. Kolo jsem nechal u obchodaku a jeli jsme metrem do mesta. Bylo nas asi sedm a vedl nas jeden typek ze zpratelene katedry. Union bar, nejlepsi bar ve meste. Sli jsme ulickou, pak zastavili u jednech cernych dveri s temnou vylohou. Nikde zadnej napis, nebo tak neco. Zazvonili na zlatej zvonek, prisel otevrit typek v obleku a bez vlasu, pres dva metry a sto kilo urcite a pustil nas dovnitr. Bar byl takovej trosku potemelej, nebyl moc velkej, ale nejakej flek jsme nasli. Z repraku hral peknej jazzik a swing. Za barovym pultem dva slusne vohaknuty borci a mixovali v sejkrech ruzny koktejly. Flasek za barem nepreberne mnozstvi ... tak ze si neco dame. Moira konecne nasla svoji kreditku a ze to teda plati. No, vsiml jsem si, ze ten jeji drink stal asi 210 kacek. tak ze si teda taky neco vyberu, v napojovem listku toho bylo habakuk, mixy se sampanskym, ginem, rumem, akorat nikde napsana zadna cena. (nevim, co by na to rekla Evropska unie). nakonec jsem vybral nejakej Bronx Cheer - gin s nejakou limonadou. Ani jsem radsi nechtel vedet, kolik to stalo. Nebylo toho moc, ale bylo to docela silny. Tak se tak nejak konverzovalo, pak jsme to dopili a Cedric, ze teda jeste neco dame. Ale nejak ho nechteli obslouzit, takze se do toho zase vlozila Moira. Ja uz jsem teda nic nechtel, ale koupili mi pivo. Aj todle jsme dopili, a ze teda jeste neco. Trosku se hadali, na koho to tedka bude. No, jako Mirek Dusin, jsem se do toho vlozil se slovy "it is my turn", pre jsem do ty doby jeste nic neplatil, doufaje, ze petistovka, kterou mam v penezence mi bude stacit na tri ctyri napoje nesmirne ceny .... "yes, yes, it your turn" ... " but, no ..." nakonec me zachranilo, ze jsem mel ten svatek (diky rodicove, za toto jmeno), udelal jsem ten vybornej dortik a jsem "jenom" phd student zatimco oni assistant professor. Takze jsem se z toho vyvlikl. Ale uz jsem byl celkem nacatej, a nechtel jsem jim delat diru do rozpoctu, tak jsem sel radsi dom s tim, ze priste to teda urcite platim ja ... ale doufam, ze pujdem do nejakyho levnejsiho baru :) Vzal jsem si svoje nadobicko - to jsem jeste nerekl, ale celou dobu jsem tahal v batohu notebook a v igelitce talir a formu od toho dortu. Pan vyhazovac me pustil ven a metrem jsem jel zpatky. Metro jim tady jezdi celou noc, v celkem normalnich intervalech, takze zadny cekani na rozjezd. (jj, to je vyhoda, kdyz to jezdi bez ridice). Zpatky jsem teda jel na cerno, ve dve rano, kdo by si cvakal ... ale byla ve me mala dusicka :) Trest prisel v zapeti, kdyz jsem nasedl na kolo a slapu jak o zivot a ono to nejde. Aha spadlej retez. Chvilu jsem s tim zapolil, ruku celou zaspinenou, ale zadarilo se a v pohode jsem dojel na koleje ...

tak to byl muj svatek... druhy den jsem si udelal vylet do mesta, do Kralovske knihovny (The Black Diamond) na vystavu fotek ... coz muzete shlednout v obrazove reportazi na Picase.
Zavital jsem teda aj k tomu Union baru, kde jsme byli vcera ... fakt, kdo to nezna, ten to nenajde. na webu teda pisou, ze si vzali inspiraci z new yorkskych baru z minuleho stoleti, kdyz celili prohibici ... a myslim, ze se jim to povedlo :)

Co je u nas noveho?

Tak tu mame brezen. Konecne se ukazalo slunicko, snih ve meste u celkem roztal. V parku je teda jeste sem tam ledovka, takze na behani nic moc, parkrat jsem to malem neustal. Ale teplota je porad jen lehce nad nulou. Na kole po meste stale jezdim ve flisce a bunde a pres kalhoty si nandavam sustaky. Je to sice trosku nepohodlny a clovek se musi furt prevlikat, kdyz nekam prijede, ale aspon nemrznu. Cyklistu ve meste pribyva a pri cekani na zelenou je na krizovakach o "pole position" nekdy peknej boj. Jinak pri jizde na kolech se tu bezne telefonuje i esemeskuje, svaci, kouri a slecny a pani jezdi v suknich a s botama na podpatku.

O reklame na mleko jsem uz jednou psal, tak tady pridavam dalsi kousek. Oblibenost tohoto napoje nezna mezi, podobnou reklamu na pivo jsem zatim nevidel.

Jinac, dizertace dopsana, tak tedka se snad uz budu moc venovat necemu uzitecnejsimu. Ale za ty vecerni navraty ze skoly to stalo ... no, neni to pekne - svetylka jako o vanocich.
Ve stredu jsem se byl podivat na KU (oficialni zkratka Københavns Universitet) na seminar MEHR: Macroeconomics and the Historical Record. Borcek tam prezentoval paper, na kterym zrovna dela. No, myslim, ze nazev mluvi za vsechno: 'What doesn’t kill you, makes you stronger? Evidence from the English famine of 1727-29' Sice takova legracka, sam priznaval, ze ekonomie v tom moc neni, ale mel nejaky data, trosku si s tim pohral, nejaka ta regrese a urcite to pujde vytezit. Rikal, ze si na to zkusi pozadat aj o nejaky grant. Celkove jsou na KU vic zamereny na makro, kazdy tyden jedna dve zajimavy prednasky, skoda jen, ze je to trochu vic z ruky. Meli tam aj Macroreading group, ale Battista (postdoc od nas, ze CBS) , ktery tam chodil, rikal, ze to uz zrusili, pre hlavni organizatorka, se zrovna vdava, do toho je tehotna a kdo vi co jeste. Takze smula :( Ale snad se tam jeste nejak namotam.

U nas byl zas nejakej borecek s paperem o vlivu vysledku voleb na akcie exporteru a importeru v Canade a US. Docela zajimavy, ale trosku jsem se ztratil pri tom, kdo co jak vyvazi a dovazi. Tudle jsem se bavil s jednim visiting scholarem ze Sydney, co tu je na "Sabbaticalu" tzn. nemusi ucit a delat taky ty blbovinky, a jenom si dela vyzkum, no a on je taky pres mikro a mezinarodni obchod a rikal, ze kdyz tu mel Maxym tu prednasku o DSGE modelech a odhadovani, tak nevedel ktera bije. A tu ja jsem si prave docela uzival :) tak si rikam, ze se nemusim citit blbe, kdyz se nechytam u tehle mikro veci.

No a jeste jedna vec mi zpravila naladu. Alex, PhD student, tusim ze v prvaku, max durhaku, ma cviceni z undegraduate macra. Jedou tu podle Blancharda. No, neco nemohl na cviceni spocitat, tak sel poprosit Battistu, kterej z nas v matematice nejdal. No, byla to nejaka uprava produkcni funkce, mocniny a tak, nic slozity, tak mu to Battista vysvetlil, co a jak. Pak prisel Alex s nejakou dalsi rovnici, tak Battista mu psal na papir, co a jak ... jsem se k tomu trochu pritocil ... a rikam, no ze to dela nejak moc slozite, ze todle "w" muze vytknout a vykratit ... jj, vlastne jo ... pak rikam no a tadys to nemusel vubec roznasobovat a hnedka to muzes prevest na druhou stranu rovnice... no, jo vlastne, no to uz se pak dal dopocita ... pro jistotu jsem se toho ujal ja a udelal ten vypocet na tri radky misto osmi. Tak Alex byl rad, ze je to tak jednoduchy. Ale za chvilu jeste prisel, a ze nerozumi, jak jsem ten zlomek prevedl na druhou stranu rovnice. Tak rikam, no, to je jako bys celou rovnici vynasobil prevracenou hodnotou toho zlomku ... aha, aha, to je dobry, to je dobry ... no, myslim, ze jsem v jeho ocich povysil na "genialniho matematika"

Jeste k vyuce na CBS. Na cviceni tady moc nehrajou. Alex ma to makro pro asi 130 studentu a je to rozdeleny jen do dvou cviceni, a to jeste trochu nerovnomerne. Ukocirovat tu bandu asi da hodne prace, takze je z toho celkem vycerpanej. Ale zas mu to brzy skonci, nektery kurzy tu totiz maji ne na semestry, ale ctvrtleti. Takze sest tydnu intenzivni vyuky (treba dve kapitoly z knizky na tyden, pricemz mnozstvi prednasek a cvik odpovida jenom jedne kapitole). Pak zkouska a pak muzou hnedka vsechno zapomenout.

Vyucovat se tady nikomu moc nechce, ale je moznost se z toho vykoupit. Kdyz si clovek sezene nejakej grant, muze vyuku na nekoho prehodit a z tech penez se ten clovek jakoby zaplati. Uplne tomu nerozumim, jak to tady pocitaji a prevadeji, ale muze se stat, ze ma clovek v uceni deficit a nebo naopak prebytek a to se mu pak prevadi do dalsiho semestru nebo roku. Naroky na assistant professor mi prijdou celkem kruty. Za tri roky napsat 4, nebo 5 clanku, a ma se na mysli CLANKU (no, asi nejaka ta Econometrica by mohla vyvazit dva nebo tri Scandinavian Journal of Economics) , pak neco rikali s nakoncipovanim nejakyho kurzu a pak se clovek muze stat associate professor (neco jako nas docent) . Taky se vsichnii musi zucastnit kurzu APP (assistant professor program), coz je velmi "oblibeny" dlouho tvrvajici, nezazivny a neuzitecny kurz, kde se uci, jak se ma ucit. Zatim jsem tu nepotkal nikoho, komu by se to zdalo k necemu dobry a vsichni na to nadavaji.

Skola ... a po skole

Tak co se deje noveho ve skole... ja teda usilovne pracuju na sve dizertaci, uz zbyva jen malicko.
Na Departmentu je kazdy tyden Job market seminar. Jsou tu totiz dve volny mista na pozici Assistant Professor. Jednoho uz je teda obsazeny tim "labour" panackem, ale porad shaneji nejakyho "macro guy", pre tech tu maji nedostatek. Ty co meli vytipovany vetsinou vzali misto jinde, takze vyberove rizeni stale pokracuje.
Jo, kdo neni na facebooku, jako by nebyl, takze Department od Economics na CBS ma svuj profil, zatim 29 clenu a stale to narusta. Informace, co se kdy deje, nejaky fotky, prijde mi to dost uzitecny. Myslim, ze Katedra ekonomie na ESF by nemela zustat pozadu.

Objevili se tu dalsi PhD studenti, kteri litali nekde po svete. Je uz tu docela pekna sestava, tak si to zopakujme: Alexandre z Portugalska, Battista z Italie (on je teda uz postdoc), Mario taky Italie, Herdis z Islandu, Nihat z Turecka a Ardit z Makedonie, z Tetova ... tak jsem mu rikal to tam znam, ze jsem tam byl :) ... no, byl rad. Pak je tu jeste grupa mladych assistant profesoru: Moira z USA, Kelly z Kanady, Clinton taky z Kanady, Paul z Ciny, Fanes z Danska, Cedric z Francie ... no a par dalsich.

Ve ctvrtek byl tzv. "brown-bag" seminar, nebo jinymy slovy "lunch" seminar, coz melo byt neco ve stylu nasich diplomovych seminaru. Prezentace pocatecnich vysledku vyzkumu (prej very preliminary) s naslednou diskuzi. No a aby nalakali obecenstvo, tak sendvice zdarma :) ... dalsi inspirace pro ESF :) no, trochu se to ale zvrhlo. Borec, co prezentoval mel uz ten clanek hotovej., pripraveny slidy. Rikal, ze je to jen takova legracka, mi to ale prislo jako seriozni vyzkum - model s nejakyma danema , vypocitana rovnovaha, implikace pro welfare. Na Journal of International Economics to asi jeste nebylo, ale myslim, ze publikovat by se to uz dalo. Jako dalsi chod byli dortiky a slovo si vzal Peter (Head of the Department). Mluvil o strategickem rozvoji Departmentu ... kam se bude ubirat v nejblizsich letech, proste takova SWOT analyza. Nekolikrat zaznelo slovo excellence, tak jsem si na nekoho vzpomnel :) ale nastesti mluvil docela kratce a nebylo to nezajimavy. Pekne jsem se u toho najedl, takze priste prijdu zas. Pak mi teda kolegove rikaly, ze takhle to vypadat nemelo, ze to mel byt opravdu obycejny seminar, s diskuzi nad vyzkumem, kterej je teprve v plenkach. tak snad priste...

Patek se docela povedl, i kdyz to zezacatku nevypadalo ... v patky se zase dela spolecna snidane. Vzdycky jeden clovek (z tech mladochu) koupi nejaky obcerstveni - kolace, pecivo, neco na namazani, dzus, kafe atd. zacina to v 9, ale me se nejak nepodarilo vstat, takze jsem docela asi s pulhodinovym zpozdenim, ale jeste na me zbylo. Sedi se u barovyho stolu, nahore ve 3. patre, snida se a povida o vsem moznym, ale s ekonomii to vetsinou souvisi. Pak jsem si teda sel delat vlastni veci, ale odpoledne "party" pokracovala. Esben, PhD student, od pondelka nastupuje do novy prace, takze byla takova mensi rozulucka ... koupil nejaky pivka - Tuborg a Carslber a nealko v trtinkovych pelchovkach a nejaky mnamky k tomu. Dvakrat jsem se teda premlouvat nenechal. Tak ve me zmizeli tri plechovky - piva samozrejme. a nekdy po sesty se to ukoncilo, trochu jsme uklidili, nedopity plechovky dali do lednicky pomalu se to rozchazelo... zbyli jsme tam ja, Cedric a Moira. No, tak ze jeste dame kazdej po pivku, tak jsme to dozahli a ... ze jeste pujdem do nedaleke oblibene hospody. a hadejte, co tam asi meli? jmenuje se to Cafe Svejk a cepujou tam Regenta a tedka k tomu pridali aj Bernarda. Tak jsme jeste dali tri rundy, tentokrat uz cepovanyho (Regenta) a do pullitru. Moira mela to posledni pivo jenom maly a ja jsem to svoje nedopil - uz to byl takovej vetrak, holt to neumijou natocit :) Odpoledne jsem toho moc nesnedl, takze jsem ji mel jak z praku :) V hospode ceske pivni tacky, na stenach ceske napisy - ruzna pivni vyznamenani a diplomy. No, pripadal jsem si jako doma. Pivo stalo 45 danskejch kacek, u nas by bylo v prepoctu tak za 8 DKK. Ptal jsem se na slevu, kdyz jsem z ty Czech Republic, ale bohuzel :) Pan za barem rikal, ze Regenta tu cepujou uz 15. rokem, jako jedina hospoda v Kodani. Pridali tedka aj toho Bernarda, ale ten nejde tolik na odbyt. Servirka nosila tricko s obrazkem Kafky a nejakym napisem v danstine ...
Cedrik mi rikal, ze se tu aj promitaj fotbalovy zapasy, a kdyz vyhraje Danskej klub, tak majitel hospody objedna jednu rundu piva na nej. Tak asi nekdy prijdu fandit. Moira byla docela stata, takze radsi sla dom, zato se k nam pripojil Mario. Pak jsme sli jeste do nedalekyho cafe-restaurantu... kluci si dali nejaky jidlo, ja teda jen horkou cokoladu ... trochu jsem vystrizlivej a pak jsme to teda zabalili. Ja jsem teda sedl na kolo opatrne odjel na koleje.

No, nakonec se z toho vyklubala docela dobra akce. jsem si vlastne uvedomil, ze jsem od sveho prijezdu do Kodane abstinoval (nepocitaje kloktani slivovici). Pristi patek ma by "happy hours" - pivo zdarma - teda opet plechovkovy - je to oficialni akce Departmentu a kona se kazdy prvni patek v mesici. Tak jsem zvedavej, kde skoncime :)

... myslim, ze se v tomhle prispevku objevilo nekolik ispirativnich myslenek na zlepseni pracovniho prostredi i na nasi Katedre ekonomie, co rikate?

a tadyk par fotek, ale uz z druheho dne:

Vikendy

O vikendu, no vlasnte i behem tydne, je vetsinou zatazeno, sychravo, poletujou vlocky nebo poprchava. Takze vse hovori pro indoorove aktivity. Navsteva bazenu probehla celkem bez problemu. Jedna draha je rezervovana pro "crawl" ale obcas se tam pripletli slabsi plavci. Ale brzy zjistili, ze to neni ono, takze se stahli nekam jinam. Ale jinak, ti co tam se mnou plavali ... zrejme slusnej oddil. Vstup byl na dve hodky, tak jsem si to chtel uzit, ale po hodce a ctvrt jsem toho uz mel celkem dost a znacne unaven, jsem se radsi vypotacel ven. V nedeli je v jedne casti bazenu velkej nafukovaci zralok na dovadeni ... no, tuhle atrakci jsem radsi vynechal. Taky by me zajimalo, cim tu vodu dezinfikujou. Ne ze bych tu vodu primo pil, ale prisla mi takova nejaka sladka a trosku se mi z toho navalovalo. Tak dost o bazenu, jdeme do muzea.

National museum je zdarma kazdy den. K videni je tam toho opravdu hodne, Danska historie od praveku az po soucasnost, muzeum hracek, docasna vystava o globalnim otepolovani a destnych pralesech. Nejvic se mi asi libila cast vystavy o eskymacich. Kajaky se kteryma lovili velryby, to je fakt neco - drevena konstrukce, potazeny kuzi (asi tuleni), ktera je sesita a svy jsou necim zaplacany, aby tudma neteklo. Jejich obleceny taky z kuze, zatahovaci kolem hlavy, kdyby se nahodou prekotili, tak at nenasaknou a nezmrznou ... no, co bych povidal, radsi se na to mrknete. Harpuny se volne upevnenou spicou z nejakych klu ci kosti, plovaky aby se jim verlyba neutopila ... vsechno vychytany do nejmensich detailu.


No a ani v beznem oblekani nezustali pozadu. Takove trenyrky nebo slipy z medvedi kuze ... kdo by odolal :)





Dalsi "muzeum" je Ny Carlsberg Glyptotek (vstup zdarma je jen v nedeli). Pivovarsky magnat a vasnivy sberatel toho nastradal opravdu hodne. Obrazy danskych maliru ruzneho obdobi, francouzskych impresionistu, socharu, plno artefaktu z Egypta, Recka, Rima ... a jako bonus zimni zahrada a koncernti sal v rimskem stylu ... skoda jen, ze nic nedavali. Vsechno sice moc pekny, ale kdyz tama clovek blouma tri hodiny, tak to docela zmuze. No, kdyz jsem prochazel "antikou" napadaly me uryvky z Vodnika ... hlavicka bez telicka ... a telicko bez hlavy.
no a nekterym socham chybelo to nejdulezitejsi :) Vice fotek najdete tadyk http://picasaweb.google.com/112019891810899466348

Skola IV - vyuka na UoC

Vetsinu casu ve skole travim psanim dizertace... uz to mam skorem hotovy (btw. plovouci objekty v Latexu jsou fakt peklo). Ve stredu jsem se ale byl podivat na dve prednasky na University of Copenhagen, na Fakultu Socialnich studii, kam ekonomie spada. Ten univerzitni komplex je trochu bludiste, takze nez jsem nasel tu spravnou budovu a mistnost tak mi to trvalo. Prednaska z Monetary economics, uci to Henrik Jensen a jede podle Walshe. (Walsh mu pry v knizce dekuje za cenne pripominky, ale ja to tam zatim nenesel. Ale asi to bude kapacita). Mel pekne pripraveny slajdy, hezky to vysvetloval, i kdyz latka byla trosku hard core. Podle Walshe se spis v Phd programu, tady to byl jenom Master. Dalsi prednaska byl Economic growth, a uci takovej starsi strejda, Christian Groh. Jede podle Barro a Sala-i-Martina (klasika) a dava k dispozici kapitoly ze svy knizky. Na prednace ale vali vsechno na tabuli. Odvozeni Ramseyho modelu, hezky rovnicka po rovnicce, vcetne tvrzeni a par dukazu. No, asi budu muset inovovat svoji vyuku :)

Na monetarce bylo tak 30 studentu, na ekonomickym rustu asi 20. Podle toho, ze se bavili mezi sebou reci, ktere jsem nerozumel, asi byli vsichni Danove. Aj takovy tri cernosi, kteri byli teda hodne cerni, mluvili s ostatnima "dansky", takze international studentu po malu. Ale je zajimavej ten respekt vuci uciteli. Na tom ek. rustu chtela jedna holka upozornit ucitele, ze tam ma chybu v rovnici. Tak jen mlcky zvedla ruku a cekala. Ucitel si ji nevsiml a normlne pokracoval. Jeji kamaradka, co sedela vedle ji tu zvedla jeste vys, ale ani to nezabralo... po chvilce ucitel kouka na tu svoji rovnici a opravi ji, a pak se obrati ke studentce: "a vy jste mela nejakou poznamku ... ze jsem tam mel chybu, ze". Studentka jenom prikyvla ... no, asi nejaka telepatie :)

V tamejsi kantyne jsem se pekne prezral ... maji docela velky talire, zaplatite "pausal" 33 kacek a sami si to jidlo naberete. 3/4 byla nejaka majda s krutim masem, zbytek jsem doplnil rejzi ... pak jsem si teda dosel jeste pro kus chleba, ale dobry to bylo.

no a o me ceste zpet se muzete docist v sekci "Kola II"

Skola III - seminar

Ve strucnosti, co se udalo zajimavyho ve skole ... celkem nic :) Meli jsme zas jeden dva job market seminare ... jeden borecek z US povidal neco o z labour economics, tomu jsem teda moc nerozumel ... takovy uspavani hadu. Pak tu byl Maxym Kryshko, puvodem z Ukrajiny, ale PhD ma z University of Pennsylvania. Na obede pusobil nesmelym dojmem, sako na nem jenom viselo, "zlaty" naramkovy hodinky taky, ale jeho prednaska byla docela legracni. Bylo to o odhadech DSGE modelu, coz jsem se trochu chytal. Pani, ktera ho uvadela, zrejem nebyla v tehle vecech prilis kovana, takze ji trosku trvalo, nez vykoktala Dynamic Stochastic General Equilibrium models, vsichni ostatni se jen usmivali. Maxym mel takovou tu slovanskou anglictinu, takze mu bylo dobre rozumet. Sve vystoupeni doplnoval zivymi gesty, no byla to zabava. Mluvil o novym zpusobu odhadovani, ktery zatim vyzkousel na "jednoduchym" modelu. Pak rikal, chcete jiny vysledky, poslete mi model, ja vam to odhadnu, chcete jeste jiny, poslete dalsi model, ja to zas odhadnu ... trosku mi to nekoho pripomelo :)) Pak po prezentaci jsem se ho ptal, v cem to odhaduje, tak prej v Gaussu, pre Matlab je moc pomalej. Pak se trochu debatovalo o softwaru, tak rikal: "I am from country, where all the software is free :)" ... proste komik. Pak mel zas naplanovano par schuzky s nekolika panackama s Departmentu. No, asi bych mel vysvetlit, proc se tydle job market seminare delaji. Department chce nekoho prijmout na pozici assistant professor, prihlasilo se asi 400 kandidatu ... postupne to probiraly a techle asi 7 panacku si pozvali na tyhle seminare. Maxym mel tu svoji prednasku aj v Praze na CERGE, ale dozvedel jsem se, ze uz ho draftoval IMF. No, ale vypada to, ze tady prijmou toho nezazivnyho borce - uspavace hadu - s tou labor economics.

Pak jsme tu taky meli Edwarda Lazeara, ekonom ze Stanfordu, zakladatel oboru "personnel economics", o kterym jsem teda zatim neslysel, ale hlavne byl hlavni ekonomicky poradce prezidenta Bushe. Prednaska byla o krizi, co to asi zpusobilo a jak se z toho poucit. Snad jsem to pochopil spravne, ale uz je pry po krizi a ekonomika je na vzestupu, teda aspon ta americka. Tak snad ma pravdu. Panacci z Departmentu s nim byli aj na veceri, no pry sypal historky z Bileho domu jednu za druhou. Tak aspon jednu za vsechny, prezdivka Billa Clintona pry byla "Baba". Akorat teda nevim, odkud se prezdivka vzala, a co v ty americtine znamena, jeslti vubec neco :)

Kolo(a) II

Kdybys nebyl hlupakem, nestal by ses medvedem... O koupi noveho (stareho) kola uz jsem psal ... ale pribeh pokracuje. Ve sklepe na kolejich jsou zamykatelny koje, jsou ve dvou velkych mistnostech, ke kazdemu pokoji zda se patri jedna. Akorat ta posledni ma cislo 506 a ja mam pokoj cislo 511. No, v pondeli jsem se stavil na housing departmentu ve skole, ze chci mit taky klicku ve sklepe. Pani rikala, ze urcite tam musi byt, s visacim zamkem, ktery se da odemknout klicem od pokoje, a ze kdyztak rekne udrzbarovi, at se na to mrkne. No, nemusela. trochu jsem ten sklep prolezl a nasel treti mistnost se zbylama kojema, a tedy i tou mou. No, jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem ve sve koji nasel tri kola :) ... zrejme po byvalych majitelich.

Teda dve jsou celkem nepouzitelny, ale to treti je celkem ok. Akorat mu chybi sedatko - stejne jako tem dvema :) Predni plast a duse byly sundany z rafku, ventilek se valel na zemi, ale to jsem dal hnedle do kupy. Hodil jsem na to sedatko z meho Nishikiho a dosel ke svemu znamemu obchodku se vzduchem. Napumpoval a ... drzi to. Predni kolo sice trochu haze, ale da se na tom jezdit (az sezenu centr klic, tak to spravim raz dva). Kolo vypada jako novy, jmenuje Greenfield XG- Energy.
Ma teda jenom 3 prevody ve "vnitrni" prehazovacce - coz je v Dansku u tehle mestskych kol celkem bezny. Zadni brzda je takova, jak jsme mivali u detskych kol, ze se proste slapne dozadu. To mi trosku pusobilo problemy, pre jsem nekdy zvyklej jenom protocit slapky dozadu a tadyk uz to brzdi ... a taky obcas smatram po brzdovy pacce na pravy strane riditek a ono nic :) ale dohromadny s predni to brzdi skvele.

Kolo nema takovou akceleraci jako Nishiki, je trosku tezsi, ale zase lip sedi v zatackach, pre ma nize posazena riditka. Sirsi plaste zajistuji lepsi stabilitu, zejmena ve snehu a brecce. Nechybi samozrejme stojanek, coz se ve meste velmi hodi. (U Nishikiho byl teda taky, ale hnedle jsem ho ulomil :) Velkou vyhodou je prodlouzeny zadni blatnik, ktery zabranuje, abych mel zacakanej batoh ... a zadek.


Zatim teda vlastnim jenom jedno sedatko, takze stridani kol je trochu obtiznejsi, ale ono se nejake sedatko "najde" :) Teda jedno se valelo aj ve sklepni koji, nasel jsem k nemu i sroubky a pridelal na sedlovku, ktera byla u jednoho z tech dvou nepojizdnych verglu, ale bohuzel se mi nepodarilo, tu sedlovku dostat ven, at jsem se snazil sebevic...

Prehled meho vozoveho parku najdte na prilozenych obrazcich ...













No a jak se v Kodani jezdi na kole? Uz jsem psal, ze kopce skoro zadny, skoro na kazdy silnici je pruh pro kola, na krizovatkach zvyraznenej modrou barvou. Pruh je sirokej tak pres metr, vpravo chodnik a od silnice jej (zatim) deli hromada snehu. Kdyz predjizdite nejakyho kolistu, nebo kdyz nekdo predjizdi vas, tak je to celkem adrenalin. Hodne se mi libi, kdyz cyklostezky vedou pres nejakej parcik, je to takova minisilnicka, uprostred je delici cara (vetsinou prerusovana, takze predjizdet se muze :). No a kdyz se dojede ke krizovatce, tak tam jsou obcas takovy minisemaforky pro cyklisty. Proste to cely vypada jak na dopravnim hristi.

Docela me zajimalo, jak se odbocuje na krizovatkach doleva, kdyz clovek jede v tom svym cyklo pruhu, kterej je vpravo. Zatim jsem odkoukal od mistnich, ze se proste jede krizovatkou, jakoby rovne, pak se zvedne leva ruka (v lokti pokrcena), coz znamena "chci zastavit". No, a zastavite na konci krizovatky, otocite kolo doleva, zaradite se k rade cyklistu, kteri uz nedockave cekaji na zelenou, a kdyz blikne, muzete vyrazit. Celej manevr teda jeste nemam uplne vychytanej, obzvlaste to otaceni kola, ale postupem casu to nacvicim. No, neni divu, ze se mi moc nechce odbocovat vlevo, pre je to desna zdrzovacka, proste cekate na zelenou dvakrat (vetsinou), ve smeru rovne a pak ve smeru doleva. Kdyz jsem jel tudle z centra (z Univerzity of Copenhagen) zpatky na koleje, tak jsem jel trochu jinou trasou nez tam. No, jel jsem porad rovne, pre se mi nechtelo odbocovat doleva ... joo, to se tam za chvilu stoci ... no, tady uz bych mohl odbocit ... ale jeste kousek pojedu rovne. Pak jsem teda odbocil, jedu, jedu ... porad nevim, kde jsem, orientacni bod zadnej. Pak jsem uvidel bilej komin s sedym vrskem ... jooo, tak ten znam, to uz jsem blizko koleji. A tamhle ten cihlovej kostel, nojo tak to uz bude zarohem. Tak jedu, jedu, ... a porad se k tem kolejim nemuzu dostat. Tak jsem to nejak obkrouzil, zas kolem toho kominu, kterej vypadal stejne, ale prece jinak. Pak me teda nezbyvalo nic jinyho, nez zastvait a podivat se do mapy, coz delam hrozne nerad :) Nastesti jsem se nachazel jeste ve vyrezu mapy Kodan - stred, ale uplne jinde, nez jsem si myslel. Naplanoval jsem trasu: rovne a pak doprava ... a za par minut uz jsem dorazil ke svemu znamemu kominu (koho by napadlo, ze tu budou mit uplne dva stejny kominy, ze) a za dalsich par minut jsem byl na koleji. No, cesta do centra mi rano trvala asi 20 minut, zptaky asi 50 ... ale zato jsem si prohlidl kus Kodane :)

Kolo

Ze je kolo hlavnim dopravnim prostredkem v Kodani asi nemusim opakovat. Mesto je takova placka, cyklostzek je tu hafo a ridici jsou vuci kolistum celkem ohleduplni. Jezdi se na vsem moznym, co ma dve kola ... a brzdu. Obcas to vrze, skripe, ale hlavne ze to jede. Tak, ze bych si taky nejaky to kolo opatril. V Survival Guide je nekolik tipu jak koupit kolo - nove, z bazaru, z druhy ruky a nebo policejni aukce. Toz posledni moznosti jsem vyuzil i ja. Aukce se konaji zhruba jednou za dva tri tydny, tadle zacinala v sobotu od 9, "aukcni mistnost" byla otevrena od 8:30. Dorazil jsem na misto celkem s predstihem, mistnost se pomerne rychle zaplnovala. Lidi pomalu vic nez tech kol. Kol na prodej bylo asi 90, byly naskladany tesne vedle sebe, kazdy melo stitek s cislem. Tak jsem to tak prosel a zapsal si, na kterych by se dalo jezdit. Kola to byly ruzny kvality, damsky, pansky, mestky, horsky ... proste, to co policie nasla nekde v meste, na nadrazich atd. kde se k nim nikdo nehlasil.

Pak to teda zacalo. Pan aukcionar zacal neco povidat ... dansky, takze jsem jenom koukal a nerozumel. Nastesti vedel, ze na aukce chodi i Danish non-speaking lidi, takze pak v anglictine strucne zhrnul, co to rekl predtim dansky. Zacalo se drazit, vzdycky prinesli kolo, rekli, co to je zac, to tomu chybi (dansky :( ) , vyvolavaci cena zacinala zhruba na 200, 300 stovkach. Prihazoval po 50 kackach a lidi se hlasili, kdo da vic. Kdyz uz nikdo nedaval nic, poprve, podruhe ... potreti, bouchnul kladivkem a bylo vydrazeno. Castky nastesti rikal napul dansky, napul anglicky, takze jsem se chytal. Vetsinou se cena dostala na 500, 600 kacek, u lepsich kol aj pres 1000. No, valilo to celkem rychle, u jednoho jsem skoncil na 600, ale preplatili me, pak jeste jeden neuspesny pokus. Vhodnych kol uz moc nezbyvalo. Byl to docela adrenalin. U jednoho kola jsem si rekl, max 600, no a vyslo to, priklepnuto. S kolem jsem pak sel k pokladne, kde teda po me chteli 744, pre to bylo vcetne nejakyho aukcniho poplatku. Ale co uz, stejne jsem si rikal, ze je to vyhodna koupe. Kolo teda melo dost rezatej retez, chybeli mu zadni brzdovy spaliky a prebyval zamek na zadnim kole. Nastesti i na todle byli pripraveni. Venku byl borecek s rozbrusovackou a za dvacku zamky rozrezaval. Na aukci jsem jel vlakem, zpet teda uz na kole. Predni brza jakz takz fungovala, zadni kolo trosku podhusteni, retez skripal, ale dalo se jet. Trosku poletovaly vlocky a foukal vetrik, ale radost z jizdy mi to nemohlo pokazit. Teda jeste se vyskytla meni neprijemnost. Sedadlo bylo natrzeny a molitan nasaklej jak houba ... to jsem ale zjistil az po par minutach jizdy, takze zadek mokrej a trochu me to studilo :) Dorazil jsem na koleje a pustil se do zakladni udrzby. Trosku jsem kolo ocistil a naolejoval slunecnicovym olejem na smazeni. No, mel jsem z kola velikou radost :) Pak jsem vyrazil do blizkeho cyklo shopu koupit brzdovy spaliky, sadu imbusaku a zamek (aj v dansku se pry kola kradou :). Bratru celkem pres dve kila danskych kacek. Venku pred obchodem meli hadici s vzduchem, takze jsem aj nafoukal kola ... u zadniho nesel povolit ventilek, ale prodavac z obchodu (takovej trosku blizkovychodniho vzezreni) mi pujcil sikovky, takze se zadarilo. Zadni jsem napumpoval hodne, predni trosku min ... pak jsem si jeste rikal, ze jsem i ve predu tomu mohl dat vic, ale co uz. Dojel jsem zpatky na koleje a nesu kolo do sklepa po schodech ... najdednou rana jak svina, az mi zalehlo v usich. Koukam na to, zadni duse praskla, plast protrzenej, blatnik ohnutej od toho tlaku ... a sakra, asi jsem pumpoval moc. Tak specham zpatky do obchodu pro novou dusi a plast - zas dve stovky v prdeli. Pan ze mel velkou radost. Pujcil jsem si montpaky a pred obchodem to prezouval. Lidi kolem chodili a koukali na me jak na atrakci. Prsty na rukach mi u toho umrzaly, ale nejak jsem to dosmudlal ... pak jeste napumpovat ... ale primerene!! Panovi v prodejne jsem vratil montpaky, nechal tam prasklej plast a rozloucil se slovy brzy navidenou :)

No, brzdovy spaliky jsem nasadil a brzdy seridil ... ale koukam, ze to zadni kolo trosku haze ... koukam vic a rafek je podelne naprasklej ... no, to je radost. Nevim teda jestli to bylo uz predtim a nebo tomu pomohla aj ta racha, ale co uz. Zatim to drzi, tak uvidime ... Jeste jedna drobnost - prostredni tac trochu ohnutej a obcas smrdla o presmykac ... ale myslim, ze aj todle preziju :)

No, celkove to zas tak vyhodna koupe nebyla. Ale zase jsem stravil pekne odpoledne opravovanim kola a myslim, ze nebylo posledni ... co taky jinyho delat, kdyz je venku zatazeno a snezi, ze :) Kazdopadne se na ten muj skvost muzete mrknout (jeste pred generalni opravou, puvodni plast, puvodi rez, bez brzdovych spaliku, prehazovaci packa - tzv. open varianta, kolo se jmenuje Nishiki a je vyrobeno na Taiwanu)

Mesto

Pocasi hnusny, zatazeno, sychravo, pod nulou, sem tam zafouka... ale je vikend, tak proc nevyrazit do blizkeho okoli. V sobotu jsem to vzal pres knihovnu CBS. Tamni studovna skoro uplne plna, skoro jsem nevidel prazdneho mista. Ekonomicky literatury tam teda moc nemaji, ale pujcil jsem si aspon Barro a Sala-i-Martina, stary vydani, pre novy nemeli. Pujcovani opet self service, nacist knizku, nacist kartu, vyjede listecek a nashledanou.


Pak jsem se sel projit do nedalekyho parku. Plno lidi na prochazce, par behalistu, hafo ptactva a pak jsem to objevil ... nejvyssi kopec v Kodani, nadmorska vyska odhadem asi 20 metru. Vyhled z nej teda nebyl moc impozantni, videl jsem opet jenom vezicky, kominy a strechy okolnich baraku, ale aspon tak srdce zaplesalo. Samozrejme byl kopecek v oblezeni sankujicich a bobujicich ratolesti a jejich rodicu i odrostlejsich vyrostku. Kdyz jsem videl, jak je to nekde prudky ... asi bych si netrouf :)

V nedeli jsem vyrazil uz do centra. Architektura pekna, vetsinou cihlovy baraky, stejne tak kostely. Ale po chvilce to zacne nudit. Snad jen takova netradicni reklama na mleko, ktera se nachazi na baraku asi 50 metru od kostela vas trochu vytrhne z letargie (viz obrazek :)

Na zamrznutych kanalech se brusli ... no, nektery ty brusle, co ty lidi meli - to je fakt oldschool.







Samotny centrum - pesi zona - je uz zajimavejsi. Pekna kombinace stare a moderni architektury, utulny kavarnicky, obchody se vsim moznym. No, pro me byl asi nejvetsi zazitek navseva Christianie, coz cast ctvrti (byvaly vojensky prostor), kterou v 70. letech zabrali squateri a udelali z toho "svobodne mesto". Dodnes tam zije "alternativni" komunita citajici asi tisic lidi. Na prvni pohled upouta, ze vetsina zdi je vyzdobena sprejerskymi vytvory. Na malem namesticku se u plechovych poplenic ze kterych plapola ohen, ohriva par typku ... jak v tech americkych filmech. Byla mi zima, tak jsem se teda taky ohral. Tvrde drogy jsou tu zakazane samotnou komunitou a mekke teda "taky" (ostatne jako v celem Dansku.) Ale kdyz jsem videl ty korneta, co tam lidi bali, tak mi to bylo hned jasny :) Ale zas nekteri lidi, co tam zijou vypadaji normalne. V mistnim podniku jsem si dal horkou cokoladu a byla dobra, btw. u vchodu meli napsano, ze je to nejbezpecnejsi podnik v Dansku, pre ho uz od roku 2004 uz asi 6000 krat navstivili ozbrojeni policiste, takze se neni ceho bat :) Jinak je tam plno drustevnich dilen jejichz produkty se tam prodavaji - treba fajky, a vsechno se tam recykluje. V mistnim galerii me z exponatu zaujala sklenice od okurek, ve ktery byly nalozeny v lihu dva mrtvy ptaci - asi nejaky vrany nebo co. jo a byly hlavou dolu. Poradaji tam taky ruzny koncerty a jiny kulturni akce. Bohuzel jsem jednu zrovna prosvihl, byla vcera - oslava narozenin Boba Marleyho. To asi zatim vsechno, ale urco se tam jeste parkrat podivam ... Zion Train (teda metro) tam jezdi co pet minut :)